Vydavatelství FF UK právě vydalo knihu Martina Beneše Úvod do teorie jazykové správnosti, která je pokusem vybudovat sociolingvistiku normativity jazyka. Vychází přitom ze specifické konceptualizace, která počítá nejen s časoprostorovými entitami – jazykovými prostředky, ale i s nečasoprostorovými entitami sociálními – s inherentně normativními jazykovými pravidly. Úvodní část knihy tento přístup vykládá a obhajuje, prostřední část se věnuje popisu předmětné oblasti nahlédnuté z této perspektivy, závěrečná část pak rozebírá řadu problémů kolem pojmové triády úzus – norma – kodifikace.
Návštěvníci letošních Horňáckých slavností budou moct zhlédnout výstavu o nářečích, na jejímž vzniku spolupracovalo dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český s Katedrou geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Kompletní program celé akce je dostupný zde. Každý zájemce o nářečí (nejen ten, který přijede na slavnosti)...
V novém čísle KGA 29/2024 porovnává Magdalena Lapúniková užití pozdravů a rozloučení v češtině a francouzštině, Sylva Nzimba a Vojtěch Veselý analyzují české frazémy s recipročním významem, Jindříška Svobodová a kol. se zabývají problematikou řetězových e-mailů, František Štícha recenzuje knihu Tomáše Káni o českých deminutivech. Číslo také přináší...
Dovolujeme si vás pozvat na další ročník mezioborového kolokvia Historický text a jeho interpretace, které se koná v hotelu Na Závisti v Kozojedech ve dnech 23.–25. října 2024. Vítány jsou diachronně zaměřené příspěvky z oblasti lingvistiky, literární vědy, historie a příbuzných oborů. Všechny potřebné informace včetně...
Víte, proč koření vyráběnému z usušených rozemletých papriček obvykle říkáme kajenský/cayenský pepř? Zajímá vás, zda mají výrazy pepř a paprika nějakou souvislost? A jak dlouho je vlastně v češtině používáme? Odpověď najdete v jazykovém koutku Anny Černé ve 3. čísle Živy. Na příkladu slov feferonka, chilli...
Vydavatelství FF UK právě vydalo knihu Martina Beneše Úvod do teorie jazykové správnosti, která je pokusem vybudovat sociolingvistiku normativity jazyka. Vychází přitom ze specifické konceptualizace, která počítá nejen s časoprostorovými entitami – jazykovými prostředky, ale i s nečasoprostorovými entitami sociálními – s inherentně normativními jazykovými pravidly. Úvodní část knihy tento přístup vykládá a obhajuje, prostřední část se věnuje popisu předmětné oblasti nahlédnuté z této perspektivy, závěrečná část pak rozebírá řadu problémů kolem pojmové triády úzus – norma – kodifikace.