Nakladatelství Academia vydalo knihu Syntax mluvené češtiny (J. Hoffmannová, J. Homoláč, K. Mrázková, eds.). Autorský tým monografie se při zkoumání syntaktické a textové výstavby mluvených projevů zaměřil mj. na vztah výpovědních jednotek (s jejich neostrými hranicemi) k dialogickým replikám, na některé prozodické prostředky nebo na rozsáhlou kategorii „diskurzních markerů“. Data pro výzkum byla čerpána hlavně z korpusů mluvené češtiny, ale i dalších zdrojů.
Martina Ireinová z dialektologického oddělení byla hostem brněnského studia Českého rozhlasu v pořadu Apetýt. S moderátorem Zdeňkem Truhlářem si povídali o nářečích, o nářečních výzkumech a o tom, jak se mohou do těchto výzkumů zapojit i posluchači. Pořad si můžete...
V těchto dnech vychází monografie Leopold Silberstein: Gemeinsamkeiten und Verschiedenheiten der estnischen und čechoslovakischen Nationalbefreiung, na které se podíleli Bohumil Vykypěl a Taťána Vykypělová z oddělení etymologie. Kniha obsahuje nepublikovanou přednášku Leopolda Silbersteina (1900–1941), člena Pražského lingvistického kroužku a oběti holokaustu,...
V těchto dnech vychází publikace Čtení o Václavu Machkovi, na které se podílel Bohumil Vykypěl a Ilona Janyšková z etymologického oddělení. Tento svazek obsahuje výbor textů o přední postavě české a světové etymologie Václavu Machkovi (1894–1965). Tyto texty přinášejí reflexi...
Kniha se věnuje především nejnovější slovní zásobě češtiny, avšak částečně se zaměřuje i na slovní zásobu minulých desetiletí či staletí. Čtenáře stručně uvádí do problematiky studia neologismů a archaismů formou kratších statí o jednotlivých slovech, respektive o dalších jazykových a...
Nakladatelství Academia vydalo knihu Syntax mluvené češtiny (J. Hoffmannová, J. Homoláč, K. Mrázková, eds.). Autorský tým monografie se při zkoumání syntaktické a textové výstavby mluvených projevů zaměřil mj. na vztah výpovědních jednotek (s jejich neostrými hranicemi) k dialogickým replikám, na některé prozodické prostředky nebo na rozsáhlou kategorii „diskurzních markerů“. Data pro výzkum byla čerpána hlavně z korpusů mluvené češtiny, ale i dalších zdrojů.