V poslední letošní Naší řeči Martin Beneš prozkoumává vztah jazykových pravidel v myslích lidí a jejich popisů v kodifikaci, Eva Lehečková a Jiří Januška porovnávají konstrukce typu okoupat se neokoupu v jazycích středoevropského prostoru a Barbora Štěpánková rozebírá zachycování pragmatické složky významu slov označujících etnickou nebo rasovou příslušnost. Číslo doplňují dvě recenze, jedna zpráva a drobnost Barbory Martinkovičové o tom, kolikaletý je vlastně mezi dvouletým a tříletým. Celý obsah najdete zde.
Zeměpisné jméno Kokořín bylo podle příruček odvozeno z osobního jména Kokora. Máte tip, co naše předky k jeho vytvoření motivovalo? Víte, co se skrývá v názvech Doksy a Pšovka? A co kdybychom místo přejatého slova tramping říkali chodectví? Odpovědi přináší jazykový koutek Anny Černé inspirovaný...
V uplynulém semestru zorganizoval kabinet studia ÚJČ divadelní seminář. Vědci, převážně z Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří se učí česky, nacvičili pod vedením lektorek z kabinetu studia jazyků humorný divadelní kus V baru. Na záznam jeho vydařeného uvedení v Ládví se můžete podívat na tomto...
Druhé číslo Naší řeči přináší dva články, drobnost a blok textů týkající se ukrajinštiny a jejích mluvčích v českém jazykovém prostředí. V prvním článku Žaneta Dvořáková analyzuje funkci vlastních jmen v memech, zejména jejich roli v politickém a ideovém boji a v propagandě. Ve druhé studii se Vladimír Benko zaměřuje...