Nakladatelství Academia vydalo knihu Martiny Ptáčníkové Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem zabývající se toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj soustavy jmen městských veřejných prostranství je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit.
Návštěvníci letošních Horňáckých slavností budou moct zhlédnout výstavu o nářečích, na jejímž vzniku spolupracovalo dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český s Katedrou geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Kompletní program celé akce je dostupný zde. Každý zájemce o nářečí (nejen ten, který přijede na slavnosti)...
V novém čísle KGA 29/2024 porovnává Magdalena Lapúniková užití pozdravů a rozloučení v češtině a francouzštině, Sylva Nzimba a Vojtěch Veselý analyzují české frazémy s recipročním významem, Jindříška Svobodová a kol. se zabývají problematikou řetězových e-mailů, František Štícha recenzuje knihu Tomáše Káni o českých deminutivech. Číslo také přináší...
Dovolujeme si vás pozvat na další ročník mezioborového kolokvia Historický text a jeho interpretace, které se koná v hotelu Na Závisti v Kozojedech ve dnech 23.–25. října 2024. Vítány jsou diachronně zaměřené příspěvky z oblasti lingvistiky, literární vědy, historie a příbuzných oborů. Všechny potřebné informace včetně...
Víte, proč koření vyráběnému z usušených rozemletých papriček obvykle říkáme kajenský/cayenský pepř? Zajímá vás, zda mají výrazy pepř a paprika nějakou souvislost? A jak dlouho je vlastně v češtině používáme? Odpověď najdete v jazykovém koutku Anny Černé ve 3. čísle Živy. Na příkladu slov feferonka, chilli...
Nakladatelství Academia vydalo knihu Martiny Ptáčníkové Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem zabývající se toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj soustavy jmen městských veřejných prostranství je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit.