Tvar Čáslavě, Boleslavě 

Jsou v pořádku názvy jako Hostovlice u Čáslavě nebo Březno u Mladé Boleslavě? Nemělo by být správně u Čáslavi a u Mladé Boleslavi? 

U místních jmen typu Čáslav, (Mladá) Boleslav, Soběslav, Chrudim, Příbram je ve druhém pádě kodifikována nejen koncovka -i (Čáslavi, Boleslavi, Soběslavi, Chrudimi, Příbrami), která je dnes běžnější, ale také koncovka -ě (Čáslavě, Boleslavě, Soběslavě, Chrudimě, Příbramě). Tyto podoby uvádí např. publikace Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat (2007). Užívání koncovky -ě vedle obvyklejšího -i připouští i Internetová jazyková příručka. 

Vámi zmíněné podoby Hostovlice u Čáslavě a Březno u Mladé Boleslavě nejsou oficiální názvy obcí (ty znějí pouze Hostovlice a Březno), formy s přívlastkem jsou užívány jako názvy pošt. S podobnými „rozšířenými“ místními jmény se dále setkáváme také u pojmenování železničních stanic. Tyto názvy byly zaváděny v železniční a poštovní přepravě za účelem zcela jednoznačného určení pošty, respektive železniční stanice. Je však třeba dodat, že jména železničních stanic a názvy pošt se ne vždy shodují (srov. např. poštu Březno u Mladé Boleslavě, ale železniční stanici Březno u Mladé Boleslavi, nebo dokonce poštu Hranice u Aše a železniční stanici Hranice v Čechách). 

Existují rovněž případy, kdy se tvar 2. pádu s koncovkou -ě vyskytuje i v oficiálním názvu obce, např. Lhota u Příbramě. Přestože tvary 2. pádu jako Boleslavě, Chrudimě, Příbramě mohou být dnes považovány za poněkud zastaralé nebo za nářeční (srov. heslo Boleslavi v Českém jazykovém atlase), rozhodně je nelze odmítat jako chybné. 

vš (2026)