Prosím o vysvětlení změny psaní velkých písmen u jednotek pro jalový výkon. Dříve jsme značku pro voltampér reaktanční zapisovali jako VAr, v současné době se však setkávám s podobou var s malými písmeny (přičemž však značka jednotky pro zdánlivý výkon VA se uvádí i nadále s písmeny velkými). Vzhledem k tomu, že často prezentuji problematiku elektro, kde tyto jednotky používám, rád bych věděl, co je správně a proč, případně proč došlo ke změně.
V první řadě je třeba konstatovat, že zde jde o specializovanou problematiku z oblasti techniky, kterou obvykle neřeší jazykové příručky (a není kodifikována lingvisty), ale podléhá konvencím v příslušné komunitě odborníků, (mezi)národní standardizaci atp. Je tedy především na specialistech z daného odvětví, aby stanovili náležitou podobu příslušné značky. Následující doporučení z pohledu jazykovědného bude tedy nutně vycházet z nám dostupných zejména encyklopedických zdrojů a z konzultace s elektrotechnikem.
Podle Technického slovníku naučného (2005) je voltampér reaktanční hlavní jednotka mezinárodní soustavy jednotek SI pro jalový výkon střídavého sinusového elektrického proudu. Jde o jednotku odvozenou od základní jednotky pro zdánlivý výkon, která se nazývá voltampér a má značku VA (psáno velkými písmeny). Z jazykového hlediska nelze odůvodnit, proč by se u odvozené jednotky měl zápis z hlediska velkých písmen měnit. Malými písmeny se navíc v soustavě SI značí tzv. bezrozměrné jednotky, což ovšem není případ voltampéru reaktančního.
Je pravděpodobné, že zápis var k nám proniká ze zahraničí, a to zejména ze zemí, kde není uzákoněno užívání jednotek SI, ale platí v nich norma Mezinárodní elektrotechnické komise IEC (např. USA), která opravdu uvádí danou značku v podobě var. K rozšíření tohoto zápisu u nás pak kromě popisků přístrojů zahraniční výroby atp. mohlo přispět i užívání hláskově shodné formy var nikoli jako oficiální značky pro jednotku jalového výkonu, ale coby (v běžné, zejména v mluvené komunikaci se vyskytující) zkratky sousloví voltampér reaktanční (podobně jako např. pro kilogram existuje podle SI značka kg, avšak vyskytuje se i zkrácené označení kilo, z hlediska technických norem ovšem neoficiální a mj. z výslovnostních důvodů i hláskově odlišné od značky kg). Na rozdíl od značky VAr lze zkratku var bez problémů skloňovat, a začlenit tak syntakticky explicitně do větného kontextu (např. jalový výkon se udává ve varech, kilovarech či megavarech).
Nad rámec dotazu ještě doplňme, že užívání podoby var není v českých textech zcela nové, neboť je tato forma s malými písmeny zachycena již např. ve Slovníku zkratek (1994) nebo v Technickém naučném slovníku (1986). Novější, výše zmiňovaný Technický slovník naučný z roku 2005 pak u hesla voltampér reaktační (jde o chybu, správně má být reaktanční) uvádí jak zkratku var, tak i značku zapsanou jako V.Ar (tečka zde označuje způsob měření jednotky, jde tedy o skalární součin).
vš