Perořízek

Proč se nožíku s dlouhou čepelí říká perořízek, když se jím otevírají obálky?

Název perořízek souvisí s původní funkcí nože, který dnes používáme (už jen) na otevírání obálek. Pochází ještě z dob, kdy se psalo brkem čili perem, které bylo při psaní nutno seřezávat, aby dobře psalo. Staročeský slovník v hesle nožík definuje nožík písařový, písařský jako ,nožík na seřezávání rákosových nebo brkových per nebo k vyškrabování chyb, perořízek‘. Starší výkladové slovníky současné češtiny vykládají slovo perořízek jako ,někdejší nožík na ořezávání per‘ (PSJČ) a ,nožík na ořezávání per‘ (SSJČ). Oba jej hodnotí jako historismus čili jako slovo nebo slovní spojení označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí. Kromě toho u něj zachycují význam ,kapesní nožík‘ (PSJČ) a ‚kapesní nožík vůbec‘ (SSJČ); starší PSJČ (z let 1935–1957) ještě považuje užití slova perořízek v tomto významu za neutrální, novější SSJČ (z let 1960–1971) už za zastaralé. Tyto informace jsou jistě správné, avšak v jistém smyslu nekompletní – slovo perořízek je totiž v jazyce živé i nadále, ovšem v přeneseném významu ,nožík na otevírání obálek‘, ,nůž na dopisy‘. Dost možná proto, že když zanikla potřeba psát husími brky, zůstal nůž na jejich seřezávaní součástí psacích, kancelářských potřeb, ale specializoval se na otevírání obálek. 

mb