Při sledování přenosů z olympijských her vídáme nápisy a loga Tokyo 2020, ale v českém zpravodajství se užívá podoba Tokio. Tu si sice pamatuji ze školy, ale teď přemýšlím, zda je vůbec správně.

V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).

 

Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.

 

Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme proto japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.

 

Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“

 

Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).

 

ač