Živelní

Když mluvíme o tornádu na jižní Moravě, je to živelní pohroma, nebo živelná pohroma? Slyšela jsem obě varianty.

Skutečně můžeme mít dvě varianty přídavného jména, které se liší pouze tím, že jedno z nich má příponu -ní a druhé příponu -ný (živelní – živelný, zábavní – zábavný, srdeční – srdečný, škodní – škodný apod.). Přípona -ní vyjadřuje obecný vztah k tzv. základovému neživotnému podstatnému jménu, tedy jménu, ke kterému byla přidána. Naproti tomu příponou -ný se obvykle odvozují přídavná jména, která vyjadřují hodnocení kvality a intenzitu vlastnosti, kterou přídavné jméno pojmenovává. Znamená to tedy, že zábavní pořad je takový, který se týká zábavy, je určen k poskytování zábavy. Ale neznamená to, že skutečně zábavu poskytne, tedy že to bude opravdu pořad zábavný, vtipný, veselý. Naproti tomu pořad, jenž opravdu vzbuzuje smích, můžeme označit za zábavný. Podobně rozlišujeme trestní (právo) – trestný (čin); sluneční (paprsek) – slunečný (den) apod.

Mluvíme-li o katastrofách, pohromách nebo o pojištění, používáme přídavné jméno živelní (= vzniklé působením přírodních živlů nebo týkající se jich) – živelní katastrofa, pohroma, pojištění. Chceme-li o něčem říci, že je to neovladatelné, nezkrotné, prudké či neorganizované a spontánní, použijeme přídavné jméno živelný: živelný potlesk, vývoj, živelné hnutí, živelná stávka. Můžeme samozřejmě namítnout, že tornádo je přece také živelné: neovladatelné, nezkrotné, prudké. Zde je však podstatná příčina pohromy nebo katastrofy: nebyla způsobena lidmi, ale živly. Proto v souvislosti s tornádem bychom měli mluvit o živelní pohromě.

ks