Jako sbormistryni by mě zajímalo, co znamená tvar „pyruších“ ve verši: vysoko v horách prší na pyruších hnízda, který se vyskytuje v písni od Zuzany Navarové.

V tomto případě jde zcela jistě o omyl. Pokud si píseň Orlice poslechneme pozorně, zjistíme, že zde Zuzana Navarová nezpívá [piruších], ale [pjevuší]. Ani výraz pěvuší však není běžně užívaný a slovníky ho nezachycují. Předpokládáme, že souvisí s ptákem jménem pěvuška, což i významově do daného kontextu se slovem hnízdo dobře zapadá. Ze slovotvorného hlediska by přídavné jméno od slova pěvuška mělo sice znít pěvuščí (žádný pták *pěvuše zjevně neexistuje, vyskytuje se jen ženské jméno Pěvuše), avšak pravděpodobně se jedná o autorský básnický záměr. Je pozoruhodné, že jinak neexistující výraz *pyruších se vyskytuje na několika desítkách webových stránek, na nichž je text písně Orlice publikován, z čehož je patrné, že se čísi prvotní chyba nekorigovaným kopírováním již značně rozšířila. Všude se navíc shodně uvádí zápis *pyruších, nikoli např. *piruších.

Takováto nepochopení textu (často v souvislosti s méně známými výrazy) nebo záměny podobně znějících slov a slovních spojení, vznikající nejčastěji z přeslechnutí bývají označovány jako mondegreeny. Tento termín údajně pochází od americké spisovatelky Sylvie Wrightové, která ho poprvé užila v roce 1954, když popisovala, jak v textu jedné skotské balady jako dítě opakovaně slyšela Lady Mondegreen místo náležitého laid him on the green. Do širšího povědomí pak různé další mondegreeny rozšířil především novinář Jon Carroll. V češtině je asi nejznámějším mondegreenem slovo *půrko, na jehož význam se děti často ptají, když zpívají, že sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar.

vš