Jak se vyslovují slova typu povinnost či denní, v nichž se píší za sebou dvě n?

Ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech doporučujeme užívat primárně zjednodušenou výslovnostní podobu, tj. např. slovo povinnost se tak vysloví jako [povinost]. Zdvojená výslovnost bývá přijatelná pouze ojediněle, a to ve velmi pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov.

Ve slovech typu denní se sice píší rovněž dvě písmena n za sebou, avšak odpovídají souhláskové kombinaci [nň], nikoli skupině [nn]. Platí tu ovšem stejné pravidlo jako výše: za základní považujeme zvukovou podobu [deňí], plná výslovnost [denňí] by pak připadala v úvahu zřejmě pouze výjimečně ve zvlášť pečlivém stylu. V základní ortoepické příručce Výslovnost spisovné češtiny I (1967) sice daná hlásková kombinace není popsána explicitně, avšak z příkladu činně [čiňe] lze vysoudit, že i v těchto případech se daná souhlásková skupina obvykle zjednodušuje (podrobněji viz Štěpánová, V. 2019. Vývoj kodifikace české výslovnosti. Praha: Academia, s. 166).

vš