Dohadujeme se s kolegyní o existenci slova dooorat. Je možné, aby v češtině existovalo spisovné slovo, které má tímto způsobem tři o za sebou? A dá se obhájit význam tohoto slova ve smyslu dokončit oorání?
Systém českého jazyka z principu umožňuje existenci více předpon za sebou v jednom slově. Pokud jde o slovesa, uveďme příklady jako navykládat, odnaučit, povyskočit, pozastavit apod. Čím více předpon se ale ve slově vyskytne, tím nezvykleji (někdy i neobratněji) může slovo působit. U těchto slov pak můžeme uvažovat o větší či menší míře jejich teoretické obhajitelnosti, když je například ve slovnících nenajdeme a v jazykové praxi se vyskytují minimálně či vůbec (např. dovynaložit). Přijatelná, ba nevyhnutelná je kumulace předpon tam, kde má jedna z nich zcela specifický, nenahraditelný významový rys. Je to zejména v případě záporného prefixu ne-: nevynaložit, neodnaučit apod., u přídavných jmen a příslovcí také u stupňovací předpony nej- (např. nejneodmyslitelnější). Ovšem i v dalších případech mohou být některé předpony specifické a potřebné pro naplnění daného sémantického záměru. Právě předpona do- patří mezi velmi frekventované, přičemž mluvčí či pisatelé mohou mít často potřebu zdůraznit rys dokončení nebo drobné doplňující realizace děje, k jehož označení bylo původně užito předponové sloveso (tj. již původní sloveso obsahovalo předponu; například vysvětlit – dovysvětlit, přeložit – dopřeložit). Předponou do- jsme se zabývali již v souvislosti s dotazem týkajícím se sloves dohřát – doohřát.
Sloveso dooorat tedy není utvořeno v rozporu se slovotvornými zásadami češtiny, teoreticky by v jazyce existovat mohlo. Je ovšem zřejmé, že v běžné jazykové praxi se takřka nevyskytuje ‒ korpus SYN v12 dokládá jeden výskyt z publicistiky, a to v ironickém užití: Povolejme novodobého Přemysla Oráče. Nenechme ho dooorat jeho pole a šup s ním do Prahy. Taktéž samotné sloveso oorat se v daném korpusu vyskytuje pouze jedenkrát. Několik dokladů slova dooorat nabízí i vyhledávač Google, ovšem pokaždé v souvislosti s jazykovou hříčkou a snahou vytvořit zajímavé slovo tohoto typu. Nejde tedy o praktické užití. V běžném textu mohou navíc tři o za sebou v jednom slově na čtenáře působit skutečně nezvykle. Abychom předešli čtenářskému rozčarování, místo dooorání můžeme případně dooborat (dokončit oborání), neboť podle korpusu se sloveso oborat již vcelku běžně užívá (SYN v12 nabízí 137 výskytů).
Pokud bychom chtěli najít další sloveso, které obsahuje předponu a začíná dvěma o, přijdeme na slovo oočkovat (to si můžeme potvrdit i v Českém národním korpusu). I zde bychom mohli uvažovat o přidání předpony do-, pak by vzniklo sloveso dooočkovat, rovněž se třemi o vedle sebe. To už se ale opět pohybujeme na velmi teoretické rovině, kde zjišťujeme, jaké jsou hranice slovotvorných možností. V běžném jazykovém projevu proto doporučujeme se těmto jevům vyhnout, berme je spíše jako jazykovou zajímavost.
jr