Vychází kniha Leopold Silberstein: Gemeinsamkeiten und Verschiedenheiten der estnischen und čechoslovakischen Nationalbefreiung
V těchto dnech vychází monografie Leopold Silberstein: Gemeinsamkeiten und Verschiedenheiten der estnischen und čechoslovakischen Nationalbefreiung, na které se podíleli Bohumil Vykypěl a Taťána Vykypělová z oddělení etymologie. Kniha obsahuje nepublikovanou přednášku Leopolda Silbersteina (1900–1941), člena Pražského lingvistického kroužku a oběti holokaustu, o estonském a českém národním hnutí. Přednáška představuje raný a myšlenkově podnětný příspěvek k bádání o vzniku moderních národů.
V jedné beletristické knize je věta: „…a přitom nepoznal, že Ben nemá hudební paměť nebo kýho víra…“ Je to v pořádku? Nemělo by to být „kýho výra“?
Máte pravdu. Toto ustálené slovní spojení je zachyceno ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a v Příručním slovníku jazyka českého jen v podobě kýho výra. Původ frazeologismu není bohužel znám. Zmíněné slovníky odkazují na díla Němcové, Olbrachta a uvádějí i další expresivní obraty u všech výrů, ke všem výrům/vejrům. Zvolání kýho výra vyjadřující citové pohnutí, jako je podivení, překvapení či rozhořčení […]
Vychází publikace Čtení o Václavu Machkovi
V těchto dnech vychází publikace Čtení o Václavu Machkovi, na které se podílel Bohumil Vykypěl a Ilona Janyšková z etymologického oddělení. Tento svazek obsahuje výbor textů o přední postavě české a světové etymologie Václavu Machkovi (1894–1965). Tyto texty přinášejí reflexi Machkova života a díla od třicátých let 20. století až do současnosti.
Vyšla kniha Slova a jejich příběhy
Kniha se věnuje především nejnovější slovní zásobě češtiny, avšak částečně se zaměřuje i na slovní zásobu minulých desetiletí či staletí. Čtenáře stručně uvádí do problematiky studia neologismů a archaismů formou kratších statí o jednotlivých slovech, respektive o dalších jazykových a společensko-kulturních jevech. V publikaci čtenáři naleznou řadu aktuálních poznatků, zajímavostí a podnětů k zamyšlení.
Pozvánka na přednášku Plínkalinka, nebo okorunka? Stróhátko, nebo vořezávátko? Aneb dokumentace nářečí dříve a nyní
Srdečně vás zveme na přednášku Plínkalinka, nebo okorunka? Stróhátko, nebo vořezávátko? Aneb dokumentace nářečí dříve a nyní, kterou prosloví Martina Ireinová a Marta Šimečková z oddělení dialektologie. Přednáška se uskuteční v pondělí 9. 9. od 17 hodin v Hvězdárně a planetáriu Brno.
Pozvánka na vernisáž výstavy Jož je to foč? Kriticky ohrožené jevy našich nářečí
Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel a známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? Rozumějí oni vám? Zajímá vás, jak odlišná jsou naše nářečí? Dozvíte se to na výstavě s přehlednými mapami, které zachycují jevy zaniklé i stále živé. Zveme vás do Muzea a galerie v Prostějově, kde se ve čtvrtek 5. 9. v 17 […]
Dialektologické oddělení na Festivalu vědy a techniky
Od pátku 6. 9. do neděle 8. 9. bude brněnské výstaviště hostit Festival vědy a techniky, na kterém budete během všech tří dnů moci navštívit také stánek oddělení dialektologie. Rozumíte řeči svých babiček a dědečků nebo přátel a známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? A rozumějí oni vám? – Dozrávají vám na zahradě […]
Uzavření knihovny
V úterý 3. 9. 2024 je z provozních důvodů uzavřena knihovna ÚJČ AV ČR. Děkujeme za pochopení.
V návrhu stanov společenství vlastníků se několikrát objevuje slovo neusnášeníschopný. Jsem přesvědčený, že takové slovo do spisovné češtiny nepatří, považuji ho za logický nesmysl. Se slovem usnášeníschopný problém nemám.
Souhlasíme s vámi, výraz neusnášeníschopný nelze doporučit, přestože se s ním občas můžeme v některých textech setkat. V korpusu SYN v12 najdeme celkem 28 dokladů užití, avšak z toho 12x jde o texty, jejichž autoři vhodnost výrazu zpochybňují (např. kolegyně z korektorny X, které parodovaly pochybné kompozitum „neusnášeníschopný“ výstižným „nechůzeschopen“). Ačkoli v administrativním stylu jsou tzv. spřažená přídavná jména poměrně častá, nelze nová slova tvořit mechanicky, nápodobou […]