Vývoj kodifikace české výslovnosti

 
Monografie se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny. Rozebírá historii českého
ortoepického zkoumání, podrobně se zabývá prvními snahami o zachycení výslovnostních pravidel,
přípravami kodifikačních příruček v Ústavu pro jazyk český a shrnuje i nejnovější
vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti. Těžiště práce spočívá především
v analýze obsahů významných ortoepických příruček; detailně se soustřeďuje především na ta
výslovnostní pravidla, která se postupně proměňovala nebo jejichž znění je z pohledu současné
výslovnostní normy problematické. Součástí knihy jsou také výsledky fonetických analýz, provedených
zejména v korpusu Monolog.