Synchronní a diachronní aspekty české onymie
Milan Harvalík
Academia, Praha 2004
Academia, Praha 2004
Práce přináší hlubší pohled na ty systémy české onymie a etapy vývoje naší onomastiky, jimž je
v posledních letech věnován zvýšený zájem, a přispívá tak k prohloubení a doplnění teoretických a
metodologických principů onomastiky. Vedle partií věnovaných historii a organizaci české
onomastiky a kapitoly o vývoji českého uličního názvosloví jsou v publikaci podrobně studovány
vztahy mezi dialektologií a onomastikou a diference mezi apelativy a proprii. Poslední část práce
se zaměřuje na česká exonyma (domácí formy cizích zeměpisných jmen). Rozebírají se způsoby
klasifikace exonym a je analyzován vývoj exonym v průběhu času. Zvláštní pozornost je věnována
současnému stavu užívání českých exonym a standardizaci zeměpisných jmen. Závěry obsažené v této
publikaci tak otevírají možnosti k dalším studiím české onymie a jednotlivých onymických systémů, a
to jak ze synchronního, tak i diachronního hlediska.
Obsah
0. Úvod
1. Z historie a současnosti české onomastiky
1.1 Toponymie jako historický pramen ke zkoumání dějin osídlení českých zemí
(příspěvek k dějinám metodologie české onomastiky)
1.2 Onomastika na českých univerzitách - minulost, přítomnost
a perspektivy
2. Uliční názvosloví a společenské faktory
3. Vzájemné vztahy mezi onomastikou a dialektologií
3.1 Důvody sepětí onomastiky a dialektologie
3.2 Jazykovězeměpisná metoda a její užití v onomastice
a v dialektologii
3.3 Využití vlastních jmen v dialektologii
3.4 Možnosti a problémy využití synchronního anoikonymického materiálu
3.5 Konkrétní příklady teritoriální a nářeční vázanosti apelativ
a anoikonym na území Čech
3.5.1 Příklad 1 - obecná a vlastní jména označující bělidlo
3.5.2 Příklad 2 - obecná a vlastní jména označující pozemek ležící dočasně
ladem
4. Ke konkurenčním vztahům v českém anoikonymickém systému (na příkladě dvou
anoikonymických strukturních modelů)
4.1 Dosavadní stav a východiska dalšího zkoumání
4.2 Vznik anoikonym zkoumaných typů
4.3 Vývoj jmen a proměnlivost jejich forem
4.4 Předložkové prefixy užité při tvoření anoikonym a jejich frekvence
4.5 Relační objekty motivující vznik anoikonym a užité lexikální báze
5. Onymická derivace a její role při vzniku českých anoikonym
6. Exonyma a cizí zeměpisná jména v češtině
6.1 Úvod
6.2 Historie vzniku termínu exonymum a jeho obsahová náplň
6.3 Přístupy ke klasifikaci exonym
6.3.1 Dělení exonym podle původu
6.3.2 Typy exonym podle frekvence výskytu v čase
6.3.3 Klasifikace exonym z jazykového hlediska
6.4 Vývojové etapy české exonymie a její současný stav
6.5 Standardizace zeměpisných jmen, postoj k užívání exonym a jejich
budoucnost
Zusammenfassung
Summary
Résumé
Резюме
Mapové přílohy
Seznam použité literatury