Staročeská kronika Martimiani

 
Publikace přináší vůbec poprvé kritickou edici první česky psané světové kroniky, líčící děje od
stvoření světa až po smrt císaře Karla IV. a uvádějící životopisy papežů po
Jana XXI. Její vznik je datován na přelom 14. a 15. století či do první
čtvrtiny 15. století a tradičně byla připisována rytíři Benešovi z Hořovic.
Staročeský text je však dosti věrným překladem prvních kapitol německé kroniky štrasburského
kanovníka Jacoba Twingera von Königshofen a části proslulé a rozšířené latinské
papežsko-císařské kroniky dominikána, papežského penitenciáře a jmenovaného hnězdenského
arcibiskupa Martina Opavského.
 
Množství a charakter zachovaných středověkých českojazyčných rukopisů, aluze textu
v dobových textech historiografického i jiného charakteru, ale především fakt, že se
staročeská kronika stala roku 1488 jedním z prvních českých tisků, svědčí o její
značné oblibě a popularitě, prokazatelné v celé druhé polovině 15. století.
 
Edice je doprovozena statěmi popisujícími a interpretujícími tuto literární památku
z pohledu kodikologického, historického a paleobohemistického. Ačkoli je publikace určena
především odbornému publiku, prezentace historického textu formou transkripce uplatňující současné
pravopisné zásady zpřístupňuje text i zájemcům z řad poučené veřejnosti.
 
Publikace je jedním z výstupů projektu GA ČR P405/12/G148
Kulturní kódy a jejich proměny v husitském období.