> První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu

První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu

První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu
Kateřina Voleková – Andrea Hlaváčová Svobodová – Hana Kreisingerová (eds.)
Scriptorium, Praha 2023

V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova,

první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů

z latiny do staré češtiny. Tento přelomový překlad, stojící na pomezí staro-

a středněčeského období, překonává předchozí převody především důrazem na srozumitelnost textu

a užitím soudobých jazykových prostředků. Při hledání smyslu textu se překladatel opírá

o další latinské verze žaltáře (zejména Psalterium Hebraicum) a o exegetické pomůcky

(např. Glossa ordinaria a Postilla litteralis Mikuláše z Lyry), což ho vede

k odklonu od dosavadní tradice a k hledání nových překladatelských řešení. Osoba

překladatele bohužel není známa, předpokládá se však, že patřil k okruhu mistrů pražské

utrakvistické univerzity. Znění Prvního tištěného žaltáře bylo dále využito v kompletních

vydáních české bible z roku 1488 (Bible pražská), 1489 (Bible kutnohorská) a 1506 (Bible

benátská) a jako součást samostatných žaltářů z let 1499 a 1508. Prokazatelně byl

čtvrtý překlad žalmů užíván i pro osobní zbožnost, o čemž svědčí jeho zachování

v breviářích. Šířil se také v rukopisném podání, jak dokládá několik opisů z konce

15. a počátku 16. století.


Publikace přináší kritickou edici prvního pražského tisku Knihy žalmů včetně předmluvy, deseti

chvalozpěvů, hymnu Te Deum a Athanasiova vyznání víry. Text je opatřen poznámkovým aparátem

s kritikou textu a s různočtením. Edici je předeslána studie, která je rozdělena do

tří kapitol. První kapitola pojednává o okolnostech vydání Prvního tištěného žaltáře, jeho

uspořádání a pěti dochovaných exemplářích. Druhá kapitola je zaměřena na jazykový popis

čtvrtého překladu. Závěrečná kapitola sleduje tradici čtvrtého překladu žalmů v tiscích

a rukopisných opisech z konce 15. a počátku 16. století. Součástí knihy

jsou rejstříky a přílohy, které obsahují mj. soupis dochovaných rukopisných

a tištěných pramenů staročeského překladu Knihy žalmů a jejich přiřazení

k jednotlivým zněním.


Kniha vyšla ve spolupráci nakladatelství Scriptorium a Ústavu pro jazyk český AV ČR za

podpory Grantové agentury ČR.