JAK NAPSAT ODBORNÝ TEXT

Praktická příručka věnovaná psaní odborných textů, první svého druhu u nás, chce poradit
specialistům z různých oborů, jak srozumitelně, přesvědčivě i osobitě stylizovat své texty.
Její specifičnost spočívá v tom, že seznamuje čtenáře nejen s českými zvyklostmi
odborného vyjadřování, ale i normami mezinárodními, zejména anglosaskými. Příručka je určena
odborníkům v oborech humanitních, přírodovědných a technických, vysokoškolským učitelům i
studentům. Přináší poučení jak těm, kteří se se způsoby psaní odborných textů teprve seznamují, tak
těm, kteří se chtějí zdokonalit.
 


OBSAH
 




PŘEDMLUVA  

1. OD JAZYKA VĚDY KE KOMUNIKACI VE VĚDĚ
1.1 Variabilita a normy vědeckého vyjadřování
1.2 Psanost a mluvenost ve vědě
1.3 Vliv cizích jazyků a norem
1.4 Zájem o rétoriku vědeckého vyjadřování
1.5 Společenství jazykové a společenství diskursní

1.5.1 Diskursní společenství a jeho funkce
1.5.2 Experti a zasvěcování nových členů společenství 

2. MEZIKULTURNÍ KOMUNIKACE
2.1 Jazykové a kulturní rozdíly ve vědeckém vyjadřování
2.2 Kulturně odlišné intelektuální styly
2.3 Český vědecký diskurs v mezikulturním kontextu 
2.4 Charakteristické rysy českého intelektuálního stylu 

2.4.1 Modalizovanost
2.4.2 Autorská skromnost
2.4.3 Kompoziční volnost 

3. ZÍSKÁVÁNÍ DOVEDNOSTÍ VE VĚDECKÉM VYJADŘOVÁNÍ
3.1 Vědecké vyjadřování v české stylistice
3.2 Vědecké vyjadřování v pohledu anglosaském
3.3 Psaní vědeckých textů jako pedagogická disciplína 

3.3.1 Psaní kognitivní a psaní komunikativní
3.3.2 Je výuka psaní na školách dostačující? 

4. ŽÁNROVÁ DIFERENCIACE VĚDECKÉHO DISKURSU 

4.1 Typy vědeckých textů a rozrůzněnost disciplín
4.2 Obory přírodovědné a obory humanitní
4.3 Texty vědecké, naučné, popularizační a učební
4.4 Obecné požadavky kladené na vědeckou komunikaci 
4.5 Různé jazykové kódy a registry vědeckého vyjadřování 

5. AUTOR, ČTENÁŘ A DALŠÍ SUBJEKTY V TEXTU 
5.1 Sociální a interakční charakter vědeckého textu 
5.2 Autor

5.2.1 Autorský plurál a plurál inkluzivní
5.2.2 Neosobní vyjadřování
5.2.3 Autor v 1. osobě singuláru 5.3 Čtenář

5.3.1 Čtenář zasvěcený a laik 
5.3.2 Popularizační zaměření textu 5.4 Interakční
povaha vědeckého textu 

5.4.1 Strategie zdvořilosti 
5.4.2 Ohled na tvář vědecké obce
5.5 Další subjekty v textu 
5.6 Strategie kritické a polemické
5.7 Obraznost ve vědeckém textu a jiné strategie uvolnění 

6. KANONICKÉ ČÁSTI VĚDECKÉHO TEXTU 
6.1 Titulek a jeho typy

6.1.1 Titulky naznačující/specifikující téma 
6.1.2 Titulky formulované jako otázky
6.1.3 Titulky obsahující rematickou informaci 
6.1.4 Titulky specifické – obsahující citace a výroky
6.1.5 Strategie titulků: zobecnění, zpřesnění, obraznost a názornost6.2 Abstrakt

6.2.1 Smysl a funkce abstraktů
6.2.2 Obsahová struktura abstraktu a jeho typy
6.2.3 Některé charakteristické jazykové a slohové jevy6.3 Kompozice
vědeckého článku 

6.3.1 Proces psaní a jeho produkt
6.3.2 Kompoziční struktura vědeckého článku 
6.3.3 Model IMRAD (Introduction – Methods – Results – Discussion)
6.3.4 Analýza kompozice českých odborných článků
6.4 Shrnutí 

7. CO DRŽÍ TEXT POHROMADĚ A DÁVÁ MU SMYSL



KOHERENCE TEXTU A JEJÍ PROSTŘEDKY

7.1 Podstata a druhy koherenčních vztahů
7.2 Čím začít a jak pokračovat


Vztahy tematické

7.2.1 Rozvíjení tematické linie
7.2.2 Tematické posloupnosti a jejich typy
7.2.3 Konkretizace typů tematických posloupností v textu 7.3 Vzájemné
souvislosti mezi událostmi nebo ději 

Vztahy obsahově-logické

7.3.1 Podstata a druhy obsahově-logických vztahů
7.3.2 Vztahy povahy příčinné: příčina/důvod, podmínka, přípustka, účel
7.3.3 Vztahy časové: současnost, předčasnost, následnost
7.3.4 Vztahy charakteru souřadného: slučovací, odporovací, konfrontační,
alternativní7.4 Opakovaný výskyt téhož předmětu řeči 
7.5 Jak výklad uspořádat a jak při něm postupovat

Vztahy (funkce) kompoziční

7.5.1 O kompozici obecně
7.5.2 Kompoziční funkce na různých úrovních textu 
7.5.3 Typy kompozičních funkcí 

8. OD VÝPOVĚDI K ODSTAVCI A KE KAPITOLE



ČLENĚNÍ TEXTU NA ODSTAVCE A VYŠŠÍ CELKY

8.1 Obecná charakteristika odstavce
8.2 Principy členění textu na odstavce
8.3 Tematická výstavba odstavce
8.4 Počátky a konce odstavců

8.4.1 Počátky odstavců
8.4.2 Konce odstavců8.5 Výstavba odstavcových skupin
8.6 Síť orientačních výrazů v textu. Mezititulky

8.6.1 Orientátory
8.6.2 Mezititulky
8.7 Celková lineární segmentace textu a její hierarchie 

9. MODALITY SDĚLOVÁNÍ
9.1 Jaké záměry spojujeme se svým sdělením Komunikační (ilokuční) funkce
9.1.1 Komunikační funkce prostě sdělovací (oznamovací
a formulační) a její modifikace
9.1.2 Komunikační funkce tázací
9.1.3 Komunikační funkce výzvová9.2 Jakou platnost připisujeme své výpovědi 
Modality výpovědi
9.2.1 Co by (ne)mělo nebo (ne)mohlo být. (Modalita deontická
či voluntativní)
9.2.2 Jak jste si jisti svým tvrzením? (Modalita epistémická
či jistotní)
9.2.3 Oslabování platnosti výpovědi („hedging“)
9.2.4 Vysoká modalizovanost českých vědeckých textů
9.2.5 Vyjadřování zájmů a hodnotících soudů 

10. JE VÁŠ VÝKLAD JASNÝ, SROZUMITELNÝ, PŘEHLEDNÝ A NEPŘETÍŽENÝ?
10.1 Úspornost versus rozvitost
Explicitnost versus implicitnost
10.1.1 Úspornost vs. rozvitost
10.1.2 Explicitnost vs. implicitnost10.2 Zhuštěnost versus uvolněnost textové
stavby
Hierarchizace
10.2.1 Zhuštěnost vs. uvolněnost
10.2.2 Hierarchizace obsahových složek sdělení10.3 Srozumitelnost, jasnost,
přehlednost

10.3.1 Myšlenkové zpracování obsahu 
10.3.2 Gramatická (syntaktická) stavba 
10.3.3 Uspořádání sdělované informace
10.3.4 Relativnost srozumitelnosti 
10.3.5 Odborná terminologie10.4 Jednoznačnost, určitost, přesnost – víceznačnost,
neurčitost, vágnost

10.4.1 Kdy mají nepřesnost nebo nejednoznačnost své oprávnění
10.4.2 Výrazové prostředky pro nepřesnost, neurčitost, přibližnost apod.10.5
Objektivnost, neosobnost, věcnost – subjektivnost, osobitost, obraznost

10.5.1 Úloha subjektu badatele
10.5.2 Vyjadřování obrazné, metaforické 

11. VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ VĚDECKÉHO TEXTU 
11.1 Druhy doplňujících složek textu a způsoby jejich uvádění
11.2 Poznámkový aparát
11.3 Citace v textu 

11.3.1 Citát
11.3.2 Bibliografický odkaz 11.4 Bibliografické citace

11.4.1 Citace knihy
11.4.2 Citace článku ve sborníku 
11.4.3 Citace časopiseckého článku 
11.4.4 Citace novinového článku 11.5 Odkazy v textu 
11.6 Příklady
11.7 Ilustrace
11.8 Průvodní aparát

11.8.1 Přílohy
11.8.2 Rejstříky
11.8.3 Seznam literatury
11.8.4 Seznam tabulek a vyobrazení 

12. GRAFICKÁ ÚPRAVA TEXTU 
12.1 Úprava rukopisu 
12.2 Grafické zvýrazňování složek textu 
12.3 Typografická úprava textu 
12.4 Úprava nadpisů (titulků)
12.5 Odsazení textu 
12.6 Prezentace výčtů
12.7 Interpunkční znaménka 

12.7.1 Tečka 
12.7.2 Čárka 
12.7.3 Otazník 
12.7.4 Vykřičník 
12.7.5 Středník 
12.7.6 Dvojtečka 
12.7.7 Tri tečky
12.7.8 Apostrof
12.7.9 Uvozovky
12.7.10 Pomlčka 
12.7.11 Spojovník 
12.7.12 Závorky
12.7.13 Lomítko 12.8 Vyznačování částí textu 

12.8.1 Číselné označování částí textu 
12.8.2 Abecedně-číselné označování částí textu   SEZNAM LITERATURY