Internacionalizmy v nové slovní zásobě.

V 80. a 90. letech 20. století došlo k řadě
společenských a politických změn, které ovlivnily vývoj české slovní zásoby. Po roce 1989 –
v nové společenské situaci – začalo v souvislosti s přílivem nových jevů přibývat
značné množství nových lexikálních jednotek, jejichž nezanedbatelnou část tvoří internacionalizmy,
tj. mezinárodní slova.
 
Rozvoj slovní zásoby a zároveň její internacionalizace je
dynamický proces ovlivněný přibýváním společensko-ekonomických, kulturních, a tedy
i jazykových kontaktů, a podporovaný vznikem a užíváním nových forem komunikace
(internet, e-mail aj.). Kvantitativní nárůst slovní zásoby a změny v ní se projevují
paralelně ve všech slovanských jazycích.
 
Sledování nové internacionální slovní zásoby se jeví jako velmi
potřebné nejen z konfrontačního pohledu. Studium dynamických tendencí ve slovní zásobě
přispívá k hlubšímu poznání inovačních procesů v češtině i v dalších
slovanských jazycích a prohlubuje poznatky o současném jazykovém kontaktu geneticky
blízkých jazyků. Nezanedbatelné rovněž je, že jak materiálová báze, tak dílčí studie napomohou ke
zmapování stavu slovní zásoby češtiny (i ostatních slovanských jazyků) před jejich předpokládaným
začleněním do Evropské unie – můžeme totiž předpokládat, že poté dojde ve slovní zásobě
k výrazným změnám.
 
Konference
Internacionalizmy v nové slovní zásobě jako součást grantového projektu
Internacionalizmy v současné slovní zásobě češtiny (reg. č. B9061101) měla za cíl
zejména shromáždit nejaktuálnější příspěvky týkající se internacionálních slovních jednotek,
a to od českých, slovenských, polských a bulharských lingvistů.
 
Internacionalizace je jednou z výrazných, můžeme říci
v dnešní době dominantních tendencí rozvoje slovní zásoby slovanských jazyků. Je jí dlouhodobě
a systematicky věnována pozornost, v poslední době mj. v monografii
Slowotwórstwo / Nominacja (Opole, 2003), která byla vydána k XIII. Mezinárodnímu
sjezdu slavistů. Obecně je možno říci, že od rámcového teoretického pohledu na tematiku
internacionalizmů přecházejí lingvisté na konkrétněji zaměřená témata, a to především na
skupiny internacionalizmů ve slovotvorném systému jednotlivých jazyků a na jejich komunikační
zakotvenost.
 
Příspěvky přednesené na konferenci se týkají širokého spektra
výzkumu internacionálních lexikálních jednotek, jak témat obecných, např. definování
internacionalizmů, tak problémů konkrétních, zejména adaptačních mechanizmů internacionálních
lexikálních jednotek, a to jak na rovině foneticko-fonologické, tak na rovině pravopisné,
slovotvorné a rovněž stylistické.
 
Příspěvky jsou publikovány s minimálními zásahy, případné
úpravy příspěvků jsou technického a grafického charakteru, nezasahují do stylistické nebo
obsahové stránky textu příspěvků. 

Zdeňka Tichá, Albena Rangelova

 




Klára Buzássyová:



K dimenziám internacionalizácie slovnej zásoby






Olga
Martincová:



Internacionalizace a vyrovnávací tendence





Кина Вачкова –
– Веселин Вачков:



Езиковите средства за европейска интеграция – нов обект на стандартизационна активност






Zdeňka
Opavská:



Krajní póly fungování kvantifikačně- intenzifikačních prefixoidů?






Ivana Bozděchová:



Nové internacionalismy v odborném stylu





Andrzej Markowski –
–
Erika
Worbs:



Internacjonalizacja znaczeń polskich jednostek leksykalnych jako wynik oddziaływania języków
obcych na współczesną polszczyznę






Jiří
Gazda:



Internacionalizační tendence v rozvoji slovní zásoby současných západoslovanských
jazyků





Krystyna Waszakowa:



Przejawy internacjonalizacji w słowotwórstwie spółczesnej polszczyzny (zarys problematyki)





Cvetanka Avramova:



Internacionalizace a autochtonizace u nových příslušenských názvů (nomina
pertinentia) v bulharštině a češtině






Patrik
Mitter:



Komponent BIO- v hybridních složeninách a jeho významy






Hedvika
Sixtová:



K otázce adjektiv ovlivněných angličtinou v češtině a bulharštině





Bohumila Junková:



Internacionalismy v současné psané publicistice





Ingeborg Ohnheiser:



Интернационализмы в словаре и тексте





Jitka Mravinacová:



Anomální kombinace internacionálních morfémů s prvky českého lexika






Диана Благоева:



Интернационални и национални елементи в речниковия състав
(аспекти на калкирането в съвременните славянски езици)





Мария Попова:



Термините „адаптация“ и „интеграция“ при интернационалните заемки





Емилия Недкова:



Активни словообразователни средства за адаптиране на английските заемки в българския език






Pavla
Kochová:



Internacionální iniciálové zkratky





Марияна Парзулова:


 
Интернационализмите в българския език в периода на демократичните промени





Jindra
Světlá:



Proces internacionalizace lexika v oblasti cestovního ruchu





Tadeusz Piotrowski:



Internacjonalizm SORKI jako element polskiego systemu językowego





Oľga Orgoňová:



K sémantickej a axiologickej stránke nových internacionalizmov na pozadí interkultúrnej
konfrontácie





Йорданка Трифонова:



Собствените имена (nomina propria) като проводник на интернационализация в лексиката и като
обект на лексикографско описание





Zdeňka Tichá:



.*TERAPIE (K jednomu internacionálnímu slovotvornému komponentu)





Božana Niševa:



K jednomu zvláštnímu typu internacionalizmů – tzv. emotikony a akronymy





Albena Rangelova:



Nové komunikační prostředky jako zdroj internacionálního lexika