Když mám na mysli, že něco někdo říká tak podrobně, aby to ten druhý pochopil, píše se zvlášť říct po lopatě, nebo to může být i dohromady říct polopatě?

Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky není ve všech případech zřejmá, proto se doporučuje způsob zápisu ověřovat ve slovnících češtiny, Pravidlech českého pravopisu či v Internetové jazykové příručce (IJP).

V uživatelské praxi se někdy objevuje psaní dohromady i u výrazů, které příručky zatím za spřežky nepovažují. To platí i v tomto případě. Výkladové slovníky češtiny, a to jak starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), tak i novější Slovník spisovné češtiny, zachycují uvedený obrat jen psaný zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě = aby to pochopil. Doklady z ČNK syn v8 však zcela jasně potvrzují, že v úzu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť (424x polopatě : 438x po lopatě).

Důvodem pro psaní dohromady je se značnou pravděpodobností vliv slov polopatismus, polopatistický, polopatický, polopaticky. Expresivní podstatné jméno polopatismus – vysvětlované jako ‚primitivní způsob sdělování (po lopatě)‘ nebo ‚podrobné vysvětlení pro méně chápavého člověka‘ – zachycuje nejenom Slovník nespisovné češtiny (SNČ), ale už SSJČ z 60. let. Zaznamenává rovněž přídavné jméno polopatistický (film, výklad). V praxi se podle ČNK dnes častěji uplatňuje varianta polopatický, popř. příslovce polopaticky. To vysvětluje SNČ slovy ‚zcela srozumitelně‘.

IJP proto doporučuje uvedený výraz přiřadit ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku –⁠ zpočátku, na boso –⁠ naboso apod.), a proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě – polopatě.

Jestliže se někomu chystáte něco srozumitelně a podrobně vysvětlit, (na)servírovat, vyložit, podávat, sdělit, říct, můžete tak učinit po lopatě i polopatě.

ač