Vždycky jsem si myslela, že se sloveso zcizit užívá jen v souvislosti s převodem vlastnických práv. Když jsem si ve Slovníku spisovné češtiny chtěla u daného slova ověřit, že je věta Neznámý pachatel zcizil auto špatně, překvapilo mě, že je u zcizit uvedený pouze význam ‚ukrást‘. Došlo k nějaké změně?

Slovník spisovné češtiny (SSČ) je co do rozsahu slovník střední, jeho třetí a další, nezměněná vydání podávají komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov. Oproti rozsahem velkému Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který obsahuje informace o 197 000 heslových slovech, zahrnuje SSČ méně hesel a rovněž jejich výklad omezuje na významy, které jsou z hlediska centra a periferie českého jazyka vnímány jako základní. To je také důvod, proč SSČ uvádí u slova zcizit jen jeden význam (‚odcizit, ukrást‘), avšak rozsáhlejší SSJČ popisuje významy tři: první je ‚neprávem si přisvojit, odcizit‘, druhý je zmíněný význam právní: ‚převést. zprav. za úplatu, (něj. věc) z jednoho právního subjektu na druhý‘, třetí význam je ‚učinit cizím, vzdáleným, lhostejným‘. Uplatnění slovesa zcizit ve významu ‚neprávem si přisvojit, ukrást‘ je tedy z hlediska významu zcela v pořádku, avšak z hlediska frekvence jde o užití řidší. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (syn v 8), nalezneme necelých 5 000 výskytů slovesa zcizit, užitého ve všech třech slovníkových významech. Naproti tomu sloveso odcizit, u nějž SSJČ zachycuje dva významy: 1. ‚učinit cizím, lhostejným (v cit. vztazích)‘ a 2. ‚vzít (něco cizího), ukrást‘, má v téže verzi ČNK takřka 174 000 výskytů.

Vzhledem ke své nižší frekvenci může sloveso zcizit (v neterminologickém významu) působit v textu neobvykle, příznakově. Proto bývá běžně užíváno v expresivně zabarvených vyjádřeních namísto běžnějšího odcizit, např. Nikdo z dotazovaných si například nepamatoval, že by tu kdy nějaký český prezident při podpisu smlouvy rafinovaně zcizil protokolární pero, popřípadě Nějaký číman jim zcizil z šatny několikery kopačky, dresy a taktéž z hotelu lístky na zápas.

hm