Setkal jsem se se slovem protestovat ve významu „provádět testy“. Slovníky obsahují toto sloveso jen ve významu „dělat protesty, odporovat“. Je to tedy správné, když řekneme, že protestujeme populaci?

Sloveso protestovat se v dosavadních slovnících skutečně vyskytuje pouze ve významu, který uvádíte: „vznášet protest, odporovat, ohrazovat se“ (viz Slovník spisovné češtiny). Nedá se říci, že by „provádět testy“ byl další význam tohoto slovesa. Jde totiž o odlišné sloveso, které vzniklo slovotvorně jinak, má jiný význam, jiné mluvnické vlastnosti a rovněž i jinou vazbu. Původní sloveso protestovat vzniklo podle Českého etymologického slovníku z latinského protestare spojením latinské předpony pro- a základu testari. I příbuzná podstatná a přídavná jména a příslovce obsahují obě tyto části: protest, protestant, protestující, protestně apod. Z hlediska mluvnického jde o sloveso nedokonavé. Naproti tomu nově vzniklé sloveso protestovat, přestože zní stejně, vzniklo přidáním české předpony pro- k původnímu slovesu testovat = „zkoušet, vyšetřovat testem“ (SSČ). Přidáním předpony pro- vzniklo sloveso dokonavé, takže zatímco větou protestujeme proti útlaku vyjadřujeme přítomnost, větou protestujeme populaci vyjadřujeme budoucnost. Navíc předpona pro- dodává slovesu další významový rys: intenzivní provádění, důkladnou činnost (podobně např. probádat, prozkoumat, propracovat). Vyjadřuje se tím, že má jít o důkladné provádění testů u mnoha lidí. Jak už bylo uvedeno, i syntakticky se obě slova liší, protože zatímco sloveso protestovat („odporovat“) se pojí s předložkou proti nebo za (protestovat proti něčemu/někomu, za něco/někoho), novější sloveso protestovat se pojí se čtvrtým pádem (protestovat někoho/něco). Jde o sloveso vzniklé zcela systémově, které naplňuje vyjadřovací potřebu mluvčích pojmenovat nový jev. Z hlediska jazykového tedy nelze proti němu nic namítat.

ks