Kadlub

Viděl jsem reportáž o tom, že archeologové objevili masivní kadlub z doby bronzové. Byla to kamenná forma na výrobu hrotů kopí. Mám ale pocit, že jsem se s tím slovem setkal i v úplně jiných souvislostech, že má ještě nějaký jiný význam. Nebo se mýlím?

Nemýlíte se. Výraz kadlub se poměrně často užívá v přeneseném významu. Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí u podstatného jména kadlub dva významy:

(1) forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování, např. kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech; (2) (předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla), např. rozbíjet staré formální kadluby.

V korpusu SYN v14 najdeme vedle příkladů odpovídajících prvnímu významu (na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny) velké množství vět s přeneseným významem, např. byl ze stejného kadlubu jako jeho otec; hráči tohoto drsňáckého kadlubu vévodí tuzemské extralize; nebyl mužem, který by se hodil do kadlubu jejich představ; autorka pokouší do povídkového kadlubu vtěsnat novelovou až románovou historii; formoval jsem tě totiž v kadlubu svých obřadů a zvyků.

Ve starších textech a v některých nářečních oblastech se můžeme setkat ještě s dalšími významy – jsou zachyceny např. v Příručním slovníku jazyka českého nebo v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého. Kadlub se říkalo velké nádobě, obyčejně vydlabané ze silného špalku, pařezu nebo kamene. To, že jde o vydlabanou nádobu, je podstatné – podle etymologických slovníků se totiž v pojmenování kadlub skrývá sloveso dlabat, dloubat. Kadlub mohl být i vydlabaný silný špalek sloužící jako obruba studánky nebo bednění kolem mlýnského běhounu či ostění velkých mlýnských kamenů. Později se význam prosadil pro formu k vytváření výrobků slévárenských, cihlářských, cementových apod. V hutnickém průmyslu se podle Technického slovníku naučného výrazem kadlub označuje litinová forma k odlévání surového železa.

ač (2026)