> Zajímalo by mě, jak vypadá 6. pád od jména Havlíčkův Brod. Musí se koncovka u obou částí jména sh...

Zajímalo by mě, jak vypadá 6. pád od jména Havlíčkův Brod. Musí se koncovka u obou částí jména shodovat, tedy že by bylo přípustné pouze „v Havlíčkově Brodě“ či „o Havlíčkovu Brodu“? Nebo se mohou koncovky lišit, tzn., že by bylo možno napsat též „v Havlíčkově Brodu“, příp. „v Havlíčkovu Brodě“? 

Odpověď:

Příruční mluvnice češtiny píše o tvarech přídavných jmen pouze to, že se přídavná jména shodují s podstatným jménem, k němuž se vztahují, v rodě, čísle a pádě. Mluvnice češtiny 2 obdobně uvádí, že tvaroslovné charakteristiky přídavných jmen jsou shodné s hlavními vzory podstatných jmen (příp. v některých pádech se vzory přídavných jmen). Žádná nicméně explicitně neuvádí, že by bylo v případě variantních pádových koncovek nutno volit totožnou koncovku u podstatného jména i přídavného (přivlastňovacího) jména, které se k tomuto podstatnému jménu vztahuje.  

Pokud se podíváme do Českého národního korpusu verze SYN v12, v níž je zachyceno užívání tohoto jména v desítkách tisíc dokladů, zjistíme, že nejpreferovanější variantou je podoba 6. pádu Havlíčkově Brodě, která má přes 50 000 dokladů. Nicméně jako stále přijatelná se jeví i podoba Havlíčkově Brodu, která má přes 1300 dokladů, zbylé varianty, tzn. Havlíčkovu Brodu či Havlíčkovu Brodě, mají takřka nulový výskyt.  

Abychom ověřili přijatelnost podob jmen, která mají v 6. pádě různé koncovky v přídavném a podstatném jméně, prozkoumali jsme užívání dalších jmen s obdobnou strukturou. Takových vlastních jmen není mnoho a ještě méně je těch, v nichž může mít podstatné jméno v 6. pádě variantní koncovku. Konkrétně jsme zkoumali užívání dalších 9 jmen mužského neživotného a středního rodu zachycených v IJP (Drahoňův Újezd, Hřivinův Újezd, Janův Důl, Josefův Důl, Králův Dvůr, Pluhův Žďár, Špindlerův Mlýn, Ho Či Minovo Město, Sudovo Hlavno). Tento krátký průzkum ukázal, že nejběžnější je v 6. pádě sice podoba jména, kdy obě jeho části mají koncovku (např. Špindlerově Mlýně), ale v případě, kdy je u podstatného jména (často odvozeného ze jména obecného) běžnější koncovka -u, je v úzu frekventovaně doložena podoba jména s odlišnými koncovkami, která někdy dokonce převažuje (např. Drahoňově Újezdu, Pluhově Žďáru). Naopak podoby jmen v 6. pádu, kdy by přivlastňovací přídavné jméno mělo koncovkou -u (*Drahoňovu Újezdu, *Špindlerovu Mlýně) nejsou v úzu takřka doloženy, a tyto podoby se tak zdají být nepřijatelné. Tento poslední postřeh jen potvrzuje zjištění lingvisty Roberta Adama, který již v roce 2005 upozorňuje, že v 6. p. přivlastňovacích přídavných jmen je koncovka -u na ústupu. 

Z výše uvedeného vyplývá, že v 6. pádě se koncovka podstatného jména a k němu se vztahujícího přivlastňovacího přídavného jména v některých případech lišit opravdu mohou. Zatímco přivlastňovací přídavné jméno má vždy koncovku , koncovka podstatného jména variuje. S ohledem na korpusové doklady uvedené v druhém odstavci tak v 6. pádu jména Havlíčkův Brod považujeme za náležité tyto podoby: Havlíčkově BroděHavlíčkově Brodu.  

bm