Beztrnná ostružina
Máme napsat beztrnná, nebo beztrná ostružina? Ve vyhledávači Google se vyskytují obě podoby.
Přídavná jména se většinou odvozují z tvaru podstatného jména v 1. pádě, někdy lze vytvořit i více přídavných jmen, často s různým významem, např. trn – trnový, trnitý, les – lesní, lesnatý, hlas – hlasový, hlasitý, maso – masový, masný, masitý.
Některá přídavná jména se tvoří z předložkového pádu, např. výraz poválečný vznikl ze spojení po válce, nástěnný z na stěně, přízemní z při zemi. Existuje skupina přídavných jmen, jež jsou odvozena od spojení předložky bez a podstatného jména, a to několika způsoby: koncovkou -ý, např. bez břehu – bezbřehý, bez masa – bezmasý, bez vousu – bezvousý, příponou -ný, např. bez významu – bezvýznamný, bez dětí – bezdětný, bez ohledu – bezohledný, příponou -ní, např. bez taktu – beztaktní, bez cla – bezcelní, bez charakteru – bezcharakterní, příponou -ový, např. bez branky – bezbrankový, bez dotyku – bezdotykový, bez fosfátu – bezfosfátový. Někdy lze od jednoho spojení utvořit přídavné jméno dvěma způsoby, oba výrazy však nejsou libovolně zaměnitelné, např. bez prstu – bezprstý (ruka, rukavice), bezprstový (rukavice), bezúčelný (hra, procházka) – bezúčelový (úvěr, půjčka).
Při tvoření přídavného jména od spojení bez trnu lze zvažovat buď připojení koncovky -ý, jako tomu je u výrazů bezhlavý, bezešvý atp., nebo přípony -ný, např. bezpracný, bezobsažný atd. Pokud je kořen základového podstatného jména zakončený n, jsou přídavná jména odvozena příponou -ný: bez ceny – bezcenný, bez jména – bezejmenný a také bez trnu – beztrnný. Tuto podobu zaznamenává jak starší Slovník spisovného jazyka českého, tak nový Akademický slovník spisovné češtiny.
is