Bleduliště

Zaujala mě zpráva, že bleduliště na Vysočině se už probouzí. Slovo bleduliště neznám, i když tuším, co znamená. Můžete mi o něm něco povědět?

Podstatné jméno bleduliště bychom ve výkladových slovnících češtiny hledali marně. V publicistických textech je bleduliště zaznamenáno častěji až po roce 2010, a to v nikterak hojném počtu – korpus SYN v13 obsahuje celkem 87 dokladů, 3krát je doložena varianta bleduloviště. Nejstarší ojedinělé doklady slova jsou v novinové zprávě z roku 2003 (chráněná lokalita Jechovec je největším bledulištěm na Vysočině).

Slovo je významově i slovotvorně průhledné, snadno se dovtípíme, že má spojitost s jarními bledulemi. (Není proto překvapivé, že všechny texty, v nichž se bleduliště objevilo, vyšly v období mezi únorem a dubnem.)

Značně produktivní příponou -išt(ě) se tvoří výrazy od podstatných (popř. od nich odvozených přídavných) jmen a od sloves (slovesný základ mají např. bludiště, brouzdaliště, cvičiště, koupaliště, nástupiště, pařeniště, parkoviště, spáleniště, staveniště). Bleduliště bez váhání přiřadíme k výrazům odvozeným z podstatných jmen, která pojmenovávají místo, kde se něco nachází. Může to být materiál, surovina (rašeliniště, slatiniště, bahniště, pískoviště, mrchoviště, hnojiště), objekt (schodiště, orchestřiště), místo obývané živočichy (mraveniště, termitiště). Bleduliště/bleduloviště patří do skupiny slov, jimiž je pojmenováno místo, kde rostou nebo se pěstují rostliny: vřesoviště, brambořiště, jahodiště, borůvkoviště, maliniště, jeteliště; z méně častých či příležitostně utvořených jmenujme okurkoviště, česnekoviště, fazoloviště, řepkoviště.

ač (2025)