Jaroslav Popela: Skaličkova jazyková typologie

 
Elektronická verze knihy
zde.
 
Úvod Bohumila Vykypěla:
Text, který zde vydáváme, je starý více než 55 let. Je to úvod k práci s prostým názvem
K typologii ruštiny (VIII + 149 s.), obhájené v roce 1950 jako disertace ze slovanské
filologie a obecného jazykozpytu na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci (na jednom
místě jsme tento úvod doplnili částí XII. kapitoly). Její autor, Jaroslav Popela (*1923), svou
práci nikdy nezveřejnil (omezeně dostupný je jen jeden exemplář ve Vědecké knihovně v Olomouci,
sign. II 203.590). Uvážíme-li, že nedlouho po dokončení jeho práce začala smutně slavná kampaň
proti strukturalismu obecně a typologii zvlášť (viz o ní Giger 2000, 2001), není se ani co divit. O
něco pozoruhodnější je, že Jaroslav Popela o své disertaci nemluví ani v žádném ze svých pozdějších
četných textů ke Skaličkově (pražské) typologii (viz jejich soupis zde v dodatku; pro soupis
dalších textů k pražské typologii srov. Vykypěl 2006). V každém případě si nicméně myslíme, že i
dnes by stálo za to celou práci publikovat, nejlépe přeloženou do světového jazyka. Protože se na
takový úkol zatím nedostává sil ani prostředků, uveřejňujeme z Popelovy práce – s laskavým svolením
autorovým – alespoň její obecný úvod (zásahy do textu se v podstatě omezily na aktualizaci
pravopisu). Pozorný čtenář zabývající se pražskou typologií v něm bez vší pochyby najde nejedno
zajímavé místo. Konečně dodávám, že kniha vychází za podpory Nadace Alexandra von Humboldta a péčí
Pražského lingvistického kroužku, jehož snahou je vydávat texty, kterým se v době jejich vzniku
nedostalo náležité pozornosti.