Archiv aktualit

Životopisná monografie Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka od Petra Čorneje, která vznikla v rámci grantového projektu spoluřešeného oddělením vývoje jazyka ÚJČ, se stala knihou roku, hlavním vítězem 19. ročníku knižních cen Magnesia Litera. Publikace, která představuje nejslavnějšího českého vojevůdce na pozadí...

Zveme vás na panelovou diskusi o současných neologismech, která se uskuteční ve středu 9. 9. 2020 od 14 do 15 hodin. Jan Lazar (FF OU, Ostrava), Michaela Lišková (ÚJČ AV ČR, Praha), Alena Podhorná-Polická (FF MU, Brno) a Martin Kavka (Čeština 2.0, Praha) se budou zabývat vybranými neologicko-neografickými otázkami,...

Inspirací pro téma jazykového sloupku Anny Černé byl poradenský dotaz: „Při procházce jsme na lesní cestě uviděli asi 30 šneků. Jediné, co mě v té chvíli napadlo, bylo stádo šneků. Ale jak jinak?“ Do větších či menších skupin se sdružují hlavně jiná...

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 64 let zemřela PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., (3. 11. 1955 – 5. 7. 2020), lingvistka, bohemistka, lexikografka, významná odbornice v oblasti české dialektologie, onomastiky a jazykových kontaktů, zejména česko-německých. V Ústavu pro jazyk český pracovala od r. 1982, v letech 1992–2000 působila jako vedoucí dialektologického oddělení v Brně.

O prázdninách si svět připomíná 75. výročí prvního jaderného testu, který byl proveden v červenci roku 1945 v USA. O tom, zda je nějaký rozdíl mezi atomovou a atomickou bombou, kdo je to atomfýrer nebo čím se podle Alberta Einsteina bude bojovat ve čtvrté světové válce,...

Ve třetím letošním čísle Naší řeči najdete čtyři články a jednu drobnost. Text P. Machače a M. Zíkové se zabývá distantní asimilací znělosti a signalizací hranice slov, studie J. Kratochvíla hledá etymologické souvislosti mezi trháním a trhem s oporou v teoriích peněz, příspěvek J. Davida analyzuje užití slova svoboda mezi...

Nové číslo Jazykovědných aktualit přináší písemné verze vystoupení ze semináře Jazykovědného sdružení, který byl věnován památce Františka Daneše a Světly Čmejrkové. Martin Prošek je autorem textu K odkazu Světly Čmejrkové a Františka Daneše, Jana Hoffmannová a Petr Kaderka napsali text Jazyk a dialog v pracích Světly...

V novém čísle Časopisu pro moderní filologii (1/102) najdeme mezi příspěvky také studii Martina Šemelíka věnující se problematice zpracování slovotvorných elementů v překladovém slovníku s důrazem na lexikografii německo-českou a německo-ruskou a recenzi Jakuba Slámy zabývající se knihou Dirka Geeraertse Teorie lexikální sémantiky. Oba texty...

Ve 2. sešitu Slavie za rok 2020 (ročník 89) najdeme mezi příspěvky zaměřenými na cyrilometodějskou problematiku, staroslověnštinu a církevní slovanštinu také studii Ilony Janyškové věnující se sémantice staroslověnského pozorЪ a pojednání Víta Bočka o románských výpůjčkách ve staroslověnštině, které se rovněž zabývá otázkou možných paleoslovenismů románského...

V edici Věda kolem nás právě vyšla publikace věnovaná projektu Slovanský jazykový atlas, do něhož jsou od počátku zapojeni i čeští dialektologové. Autorka Petra Přadková z dialektologického oddělení ÚJČ v Brně, která se projektu také účastní, přibližuje v propagační brožuře jeho vznik, vývoj a práci na...

Červnový sloupek Anny Černé v časopise Živa (3/2020) je věnován slovu, které jsme nejspíš v uplynulých týdnech slyšeli mnohonásobně víckrát než za celý svůj předchozí život – karanténě. Vedle výkladu historie původu tohoto označení a ukázek dobových dokladů užití je prostor věnován i některým...

Ve Vydavatelství FF UK vyšla monografie Jiřího Perglera s názvem Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu, jejímž tématem je historický vývoj tzv. reflexivní deagentní konstrukce (tj. struktur typu staví se dům). První část knihy zasazuje dosavadní poznatky o této konstrukci do kontextu literatury typologické i obecně teoretické,...