Mistryně

Pracuji v kultuře, a tak se běžně setkávám s různými umělci a umělkyněmi. Při rozhovoru s mužem používám oslovení Mistře, nevím si však rady, jak oslovovat ženu. Mám jí také říkat Mistře? Nebo snad Mistrová? To se mi zdá dost zvláštní. Většinou si vystačím se spojením vážená umělkyně, ale když pak hovořím s umělcem i umělkyní najednou, nelíbí se mi, že je oslovuji tak odlišně. Můžete mi poradit, jak to vyřešit se ctí? 

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2003) uvádí jako jeden z významů slova mistr ‚označení a oslovení (vynikajícího) umělce, tvůrce, interpreta‘, pro nějž je náležitý zápis s velkým písmenem Mistr, a ilustruje toto užití mj. na příkladu děkuji Vám, Mistře. Podobně starší Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) zachycuje u daného slova mezi jinými význam ‚čestný titul pro vynikajícího umělce, sportovce‘ a doplňuje též informaci, že se jedná o ‚časté oslovení výtvarných, hudebních n. slovesných umělců‘, a dokládá ji větou vyprávějte o svých prvních skladbách, Mistře! Co se přechýlené podoby daného označení týče, tento slovník nabízí pro popsaný význam podobu mistryně, nikoliv mistrová (druhým výrazem se totiž označuje např. ‚žena provozující samostatně řemeslo‘ nebo ‚dílovedoucí v továrnách‘). Zápis s malým písmenem mistryně je zde přitom užit patrně proto, že se z hesla odkazuje k většímu počtu významů. Pokud tedy oslovujete umělce Mistře, nabízí se oslovit umělkyni výrazem Mistryně. U žen však zjevně nejde o běžně užívaný způsob oslovení, jak napovídá jednak váš dotaz, jednak nulový výskyt spojení Vážená/vážená Mistryně ve srovnání s 42 doklady spojení Vážený/vážený Mistře v korpusu SYN v13. Pakliže by vám dvojice výrazů Mistře a Mistryně nevyhovovala, můžete jistě zvolit i jiné formy oslovení: vážený umělče a vážená umělkyně, vážený pane Nováku a vážená paní Svobodová aj.  

kd