První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu

V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny. Tento přelomový překlad, stojící na pomezí staro- a středněčeského období, překonává předchozí převody především důrazem na srozumitelnost textu a užitím soudobých jazykových prostředků. Při hledání smyslu textu se překladatel opírá o další latinské verze žaltáře (zejména Psalterium Hebraicum) a o exegetické pomůcky (např. Glossa ordinaria a Postilla litteralis Mikuláše z Lyry), což ho vede k odklonu od dosavadní tradice a k hledání nových překladatelských řešení. Osoba překladatele bohužel není známa, předpokládá se však, že patřil k okruhu mistrů pražské utrakvistické univerzity. Znění Prvního tištěného žaltáře bylo dále využito v kompletních vydáních české bible z roku 1488 (Bible pražská), 1489 (Bible kutnohorská) a 1506 (Bible benátská) a jako součást samostatných žaltářů z let 1499 a 1508. Prokazatelně byl čtvrtý překlad žalmů užíván i pro osobní zbožnost, o čemž svědčí jeho zachování v breviářích. Šířil se také v rukopisném podání, jak dokládá několik opisů z konce 15. a počátku 16. století.

Publikace přináší kritickou edici prvního pražského tisku Knihy žalmů včetně předmluvy, deseti chvalozpěvů, hymnu Te Deum a Athanasiova vyznání víry. Text je opatřen poznámkovým aparátem s kritikou textu a s různočtením. Edici je předeslána studie, která je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o okolnostech vydání Prvního tištěného žaltáře, jeho uspořádání a pěti dochovaných exemplářích. Druhá kapitola je zaměřena na jazykový popis čtvrtého překladu. Závěrečná kapitola sleduje tradici čtvrtého překladu žalmů v tiscích a rukopisných opisech z konce 15. a počátku 16. století. Součástí knihy jsou rejstříky a přílohy, které obsahují mj. soupis dochovaných rukopisných a tištěných pramenů staročeského překladu Knihy žalmů a jejich přiřazení k jednotlivým zněním.

Kniha vyšla ve spolupráci nakladatelství Scriptorium a Ústavu pro jazyk český AV ČR za podpory Grantové agentury ČR.