Proč se v češtině užívá slovo horník, a ne třeba dolník? Vždyť dotyčný pracuje v dolech, ne na horách.

Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka bylo pojmenování horník opravdu odvozeno od slova hora. Co je ovšem důležité, toto slovo dříve neneslo pouze význam ‚nápadná vyvýšenina zemského povrchu; vysoký vrch‘, ale též význam další, vlastně opačný. Zachycuje ho Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a jedná se o význam ‚důl‘. Slovník uvádí, že se výraz v tomto významu užíval zpravidla ve tvaru množného čísla (stříbrné hory), ale dokládá i tvar čísla jednotného (lámat rudu v hoře). Daný význam hodnotí již jako zastaralý. Zaznamenávají ho též Elektronický slovník staré češtiny či Malý staročeský slovník, o jeho starobylosti svědčí také např. název města Kutná Hora (podle SSJČ dříve Hory Kutny). To neleží ve vyvýšené poloze, jak bychom mohli dnes mylně usoudit, název má totiž spojitost s důlní těžbou stříbra, jíž se město proslavilo.

kd