> Nedávno mě známý zaskočil pranostikou svatý Martin přijel na brůně. Osobně znám pouze verzi svatý...

Nedávno mě známý zaskočil pranostikou svatý Martin přijel na brůně. Osobně znám pouze verzi svatý Martin přijel na bílém koni. Nejsem žádný jazykovědec, ale v tom slově tuším německé braun, ‚hnědý‘. Nejde mi tedy do hlavy, proč brůna označuje právě bělouše…

Odpověď:

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) skutečně u hesla brůna uvádí, že jde o zastaralý a básnický výraz pro ‚bílého koně, bělouše‘. U příkladů najdeme nejen vámi zmiňovanou pranostiku sv. Martin přijel na brůně (s poznámkou, že dnes je častější „na bílém koni“), ale také spojení štíhlonohá brůna Horymírova, tedy Šemík. Starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) uvádí, že kromě významu ‚bělouš‘ se v básnických textech můžeme setkat i s použitím slova brůna pro koně vůbec; dokládá to citátem z díla Antonína Sovy Mor na černé brůně za nimi doklusal. To však nemění nic na tom, že primárně je výraz brůna skutečně chápán jako ‚bílý kůň‘. Vaše podezření, že výraz brůna nějak souvisí s hnědou barvou, je pochopitelné, zvláště vezmeme-li v úvahu např. formálně podobná slova brunátný nebo brunet(a), která mají skutečně obě původ v germánském základu brūn, ‚hnědý‘ (slovo brunátný nám dnes evokuje spíše červenou barvu, je však odvozeno ze staročeského brunát, což bylo sukno tmavé, červenohnědé barvy).

Slovo brůna však etymologicky s germánským základem brūn – ač je tato myšlenka svůdná – zřejmě nesouvisí. Celkově je výraz etymologicky málo průhledný a jeho původ je třeba odvozovat od dnes již zapomenutého adjektiva broný. SSJČ i PSJČ výraz hodnotí jako zastaralý a definují jej jako ‚bílý (jen o koni)‘. Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého souvisí přídavné jméno broný (a potažmo i právě brůna a alternativní podoba broň) se slovenským slovesem bronieť (sa): tomu Slovník slovenského jazyka přisuzuje význam ‚dostávat tmavou nebo hnědou barvu, resp. červenat‘. Machek však upozorňuje, že zejména v souvislosti s ovocem a plodinami vůbec výraz nabývá spíše významu ‚dostávat barvu zralosti‘ a dodává, že ve slovanských jazycích se výraz bronъ v různých obměnách v minulosti užíval a někde stále užívá pro označení plavé, světlé barvy zrajícího obilí. Odtud se pak výraz přenesl i na barvu plavého koně (původně tedy ne zcela bílého). Že nejde o nahodilé žonglování s významy, dokládá i Elektronický slovník staré češtiny, v němž lze dohledat výraz bronec – což bylo označení pro člověka ‚s nápadně světlými až bílými vlasy a kůží‘.

av