Ve čtvrtém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a jednu drobnost. Úvodní text Jana Chromého je pokračováním studie věnované metodám výzkumu gramatického vidu a způsobu slovesného děje, jejíž první část vyšla v čísle 3/2018. Článek Luboše Veselého se zabývá perifrastickým futurem obouvidových sloves a Tereza Klemensová analyzuje povahu německých toponym z 19. století. Martin Beneš svou drobnost věnuje specifikům pojmenování pokrmu kalamáry. Celý obsah čísla najdete zde.
Zveme vás na Veletrh vědy 2025, který se koná od 5. do 7. června. Na výstavišti v pražských Letňanech můžete navštívit kromě další stovky expozic také stánek Ústavu pro jazyk český, který tentokrát připravilo jeho oddělení gramatiky a oddělení vědeckých informací. Představíme vám...
Zajímá vás, jak vzniká Akademický slovník současné češtiny? Chtěli byste zjistit, jak jazykovědci získávají informace o výslovnosti slov, jak řeší hranice významu či jak je to s obrázky v ASSČ? Ústav pro jazyk český vás zve na Den se slovníkem, který pořádá Kruh...
Položili jste si někdy otázku, jak se zkoumají nářečí? Jak vzniká nářeční slovník, atlas nebo zvukový archiv? A věděli jste, že v Brně více než 70 let funguje dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, které se jako jediné vědecké pracoviště zabývá...
Ve čtvrtém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a jednu drobnost. Úvodní text Jana Chromého je pokračováním studie věnované metodám výzkumu gramatického vidu a způsobu slovesného děje, jejíž první část vyšla v čísle 3/2018. Článek Luboše Veselého se zabývá perifrastickým futurem obouvidových sloves a Tereza Klemensová analyzuje povahu německých toponym z 19. století. Martin Beneš svou drobnost věnuje specifikům pojmenování pokrmu kalamáry. Celý obsah čísla najdete zde.