Drak

Skloňuje se ve spojení papírový drak výraz drak podle životného vzoru „pán“, nebo podle neživotného vzoru „hrad“? Pokud podle prvního, jaký je k tomu důvod? Papírový drak není živý, nemůže něco vykonávat, nezemře. 

Je třeba rozlišovat přirozenou živost a životnost jakožto mluvnickou kategorii, která se uplatňuje pouze u rodu mužského. V převážné většině jsou živost a životnost totožné, přesto existují i podstatná jména, kdy tomu tak není. Napoví nám rozdíl mezi tvary 2. a 4. pádu jednotného čísla a tvary 1. pádu čísla množného. Zatímco u životných jmen skloňujících se podle vzoru „pán“ nebo „muž“ se shodují tvary 2. a 4. p. (od pána/muže – pro pána/muže), u neživotných, které náleží ke vzoru „hrad“ nebo „stroj“, 1. a 4. p. (prohlédnout si hrad/stroj). V 1. p. mn. č. mají životná jména koncovku -i, -é, -ové (páni, muži, přátelé, pánové), kdežto neživotná -y, -e (hrady, stroje). Podrobněji o životnosti viz výklad v Internetové jazykové příručce.  

Výraz drak se podle výkladových slovníků češtiny jak ve významu ,pohádkový netvor znázorňovaný v podobě okřídleného ještěra, často s několika hlavami‘, tak ve významu ,dětská hračka s dřevěnou kostrou potaženou papírem nebo plátnem, pouštěná po větru do vzduchu‘ řadí ke jménům životným. Svědčí o tom jednak tvar 4. p. j. č.: pouštět draka (nikoli *drak), jednak tvar 1. p. mn.: draci (ne *draky) se pouštějí většinou na podzim. Totéž platí i o slově sněhulák, u nějž uživatelé češtiny občas také nad tím, že jde o jméno životné, pochybují: stavět sněhuláka, sněhuláci začali tát. 

Existuje však i výraz drak užívaný jako jméno neživotné, a to ve významu ,základní konstrukční část letadla (trup, podvozek, nosná a ocasní plocha aj.)‘: tvar 4. p. j. č. se shoduje s tvarem 1. p. (drak je možno rozdělit na části podle umístění a funkce) a tvar 1. p. mn. č. má podobu draky (draky musí čelit únavovým poškozením). 

is (2026)