Pomlázka

Jaký je původ slova pomlázka?

České označení pomlázka podle etymologických slovníků souvisí s přídavným jménem mladý, respektive se slovesem omladit/zmladit – pošlehání spletenými proutky má na člověka přenést jarní sílu, má ho omladit. Jde o symbolické předání svěžesti, mladosti, pružnosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Vokabulář webový zachycuje staročeský výraz pomlázěti sě s významem ‚šlehat se navzájem metlami z mladých vrbových proutků‘ a pomlázěti tedy ‚mrskat pomlázkou‘.

Podstatné jméno pomlázka má tři významy: říká se tak zvyku chodit o Velikonocích koledovat (v Kyjově se chlapi tradičně na pomlázku oblékají do krojů) i spletenému svazku prutů, jímž se na Velikonoční pondělí šlehají děvčata (máchali pomlázkami z vrbového proutí a tvářili se výhružně). A může to být také dárek, odměna za vyšlehání pomlázkou – jsou to tradičně vajíčka, v posledních letech různé cukrovinky (pomlázku „od zajíčka“ jsem dcerkám dávala za okno do malých červených košíčků).

Stylově neutrální výraz pomlázka se běžně užívá na velké části našeho území, ale v nářečích existují další označení, a to jak pro velikonoční pochůzku, tak pro spletené pruty. Na stránkách Českého jazykového atlasu zjistíme, jak pestré je tradiční názvosloví. V pondělí můžete vyrazit na pomlázku, koledu, koladu, malovnu, dynování, šmerkust, šmekústr, šmirgrust, mrskút, mrskačku, šlahačku, koupačku, roucačku… A nezapomeňte si předtím uplést pamihod, pamihodu, žílu, žilku, tatar, karabáč, korbáč, důtky, metlu, mrskačku, hodovačku, dynovačku, kocar, prut…

ač (2026)