Kohorta

V rozhlasovém diskusním pořadu s epidemiology několikrát zaznělo slovo kohorta. Mám slovo spojené se starořímským vojskem. O tento význam však nepochybně nejde. Můžete mi výraz objasnit?

Máte pravdu, že původně se výrazem kohorta (latinsky cohors, plurál cohortes) označovala římská vojenská jednotka čítající přibližně 500 mužů.

Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) vedle významu ‚u starověkých Římanů vojenský oddíl, desátá část legie; podobný oddíl v některých novodobých dobrovolnických legiích‘ připojuje i přenesené knižní užití ‚skupina, družina, zvl. ve veřejných sporech‘, které dokládá příkladem „Považuje celá naše kohorta Nerudu za jednoho z největších duchů“. Stejné vysvětlení nabízí i Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Současné texty přinášejí spojení jako kohorta náměstků, spolupracovníků, věrných, státních úředníků apod.

V novější době našlo podstatné jméno kohorta uplatnění v řadě vědních oborů. Nový akademický slovník cizích slov (2005) připojuje významy užití z oblasti zoologie (vedlejší klasifikační kategorie zoologické systematiky kladená mezi řád a čeleď) a ekologie (soubor jedinců zrozených v určitém časovém úseku, sloužící k stanovení struktury určité živočišné populace, stejnověká populace). Jestliže v pořadu hovořili epidemiologové, jistě neměli na mysli římské vojsko, ale skupinu sledovaných osob. Velký lékařský slovník kohortu definuje slovy: „skupina vybraná na základě určitých společných vlastností a dlouhodobě sledovaná v epidemiologickém studiu určitých chorob. Např. kohorta mužů kuřáků sledovaná po desetiletí z hlediska rozvoje srdečních chorob či rakoviny plic.“ Dodáváme, že v epidemiologii se běžně pracuje i s pojmem kohortová studie a že se výraz užívá i v demografii a marketingu. Vedle kohorty pacientů/nemocných jsou relativně běžná spojení jako populační kohorta, věková kohorta (devatenáctiletých, třináctiletých).

ač