Syn dostal v rámci výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od spojení za sklem. Jakou má takové přídavné jméno podobu? Může to být přídavné jméno zasklený?
Řešením této úlohy by mohla být jedna z uměle vytvořených variant *záskelný, *záskelní, *zaskelný, *zaskelní (možná též *zásklový či *zasklový), které jsou tvořeny na základě analogií a slovotvorných zásad češtiny. Srov. přídavná jména zánártní (< za nártem), zahraniční (< za hranicí), zákulisní (< za kulisami), zákeřný (< za keřem) atp., která jsou skutečně tvořena z dvouslovného předložkového výrazu, přičemž se původní předložka za přehodnocuje v předponu za-/zá-, pádový tvar jména je rozšířen o slovotvornou příponu (-n-) a pomocí adjektivní pádové koncovky (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) -í/-ý je celý změněn v přídavné jméno.
Problém je, že ani jedna z uvedených variant – přestože by šlo uvažovat o jejich slovotvorné náležitosti – se reálně nepoužívá; v databázi Českého národního korpusu nelze dohledat žádný výskyt ani jedné z nich. To je také důvod, proč není jasná konkrétní podoba přídavného jména vytvořeného ze spojení za sklem. Jak je vidět z uvedených příkladů, v některých případech se předpona dlouží (zákulisní, zákeřný), v některých nikoliv (zahraniční), v některých případech má nově vzniklý tvar po příponě -n- (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) koncovku -í (zánártní, zákulisní), v některých však -ý (zákeřný) – kromě toho v úvahu připadají i jiné slovotvorné přípony, např. -ov- (*zásklový, *zasklový). Správným řešením úlohy by tedy musela být některá z uvedených variant, nikoliv však přídavné jméno zasklený. Z celého rozboru je snad dobře patrné, že tento úkol je nedomyšlený, nešťastný, a pro školní praxi tedy zcela nevhodný.
mb