> Protože vídám různé možnosti zápisu, ráda bych si ujasnila, jak je to s velkým počátečním písmene...

Protože vídám různé možnosti zápisu, ráda bych si ujasnila, jak je to s velkým počátečním písmenem ve slově mariánský. Byla na Staroměstském náměstí v Praze vztyčena kopie mariánského sloupu, nebo Mariánského sloupu?

Odpověď:

Na rozdíl od přídavných jmen individuálně přivlastňovacích (Marie – Mariin, Václav – Václavův) píšeme vztahová přídavná jména tvořená v minulosti od osobních jmen příponou -ský/-ánský s malým počátečním písmenem: Marie – mariánský, Anna – anenský, Terezie – tereziánský, Václav – václavský, Josef – josefský, Martin – martinský apod.

Proto je náležité psát např. anenská pouť, (svato)václavské posvícení, tereziánský katastr, josefská veselice, martinská husa. Velké počáteční písmeno píšeme jen v případě, že se slovní spojení obsahující takové přídavné jméno stane vlastním jménem (často zeměpisným): Václavské náměstí, Mariánské/Petrské náměstí, Mariánské Lázně, Josefská/Kateřinská ulice, Anežský klášter.

Označení mariánský sloup nepatří mezi vlastní jména, píšeme ho proto s malým písmenem, stejně jako třeba morový sloup, boží muka, křížovou cestu, smírčí kříž. Na Staroměstském náměstí stojí mariánský sloup. Barokní mariánské sloupy (či jejich repliky) najdeme i na mnoha dalších místech naší země – v Brně, Kroměříži, Olomouci, Kutné Hoře…