Proč se používá anglické slovo lockdown místo českého výrazu? Existuje nějaký český ekvivalent?

Anglický výraz lockdown se začal v češtině objevovat v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Používá se pro označení situace, kdy jsou lidé nařízením vlády nuceni zůstat až na nezbytně nutné případy doma a je zakázán, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V češtině se začal tento výraz používat patrně proto, že je jednoslovný a je spjatý přímo s dnešní situací. České ekvivalenty typu uzamčení, uzavření nebo uzávěra se v této souvislosti obvykle neužívají samostatně, ale ve spojení s dalšími specifikujícími výrazy (hromadné, plošné uzamčení), protože mají samy o sobě příliš obecný význam. Mluví se také o hromadné/plošné/celostátní karanténě. Pokud pomineme fakt, že ani karanténa není slovo původem české, jde opět o víceslovné spojení. Nemluvě o doslovném opisu typu zákaz volného pohybu osob. Přejímání cizích slov není nijak ojedinělé a děje se soustavně. Především v situacích, kdy je třeba rychle najít pojmenování pro nově vzniklou skutečnost je pro uživatele jednodušší sáhnout po už existujícím výrazu než vytvářet nový. Z hlediska morfologického je tento výraz neproblematický, protože jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného, které se skloňuje pravidelně podle vzoru „hrad“, což také napomáhá jeho šíření. Problém tedy není v tom, že jde o slovo cizího původu nebo že by měli mluvčí potíže s jeho zápisem nebo skloňováním. Problém může způsobit, pokud ho použijeme v komunikaci s uživatelem, který nezná jeho význam. Především zpočátku užívání podobných nových slov je tedy třeba se ujistit, že význam slova je posluchači nebo čtenáři jasný, a nepředpokládat automaticky, že slovo zná.

ks