Mám napsat: Tento dotaz směřujte na vedoucího, nebo Tento dotaz směrujte na vedoucího?

Obě slovesa pojí to, že jsou odvozena od stejného podstatného jména, a to směr, a tudíž jejich významy nejsou od sebe příliš vzdálené. Tyto výrazy však libovolně zaměnitelné nejsou. Sloveso směřovat podle Slovníku spisovné češtiny znamená 1. ,pohybovat se k nějakému cíli‘: silnice směřuje na sever; 2. ,být obrácen nějakým směrem‘: okna v tomto pokoji směřují na východ; 3. ,být zaměřen k nějakému cíli, mířit‘: Slavia směřuje k titulu; 4. ,vyvíjet se, dospívat k něčemu‘: příběh směřuje k rozuzlení; 5. ,být namířen‘: film směřuje proti drogám. Slovník spisovného jazyka českého sloveso směrovat vymezuje jako termín s obecným významem ,dávat, určovat něčemu směr‘ a připojuje významy speciální: ve sdělovací technice ,nastavovat do určitého směru‘, např. směrovat anténu; v železniční dopravě ,označovat směr (trasu) železničního vozu, zásilky apod.‘ Mladší Slovník spisovné češtiny toto sloveso označuje už jen jako termín užívaný ve sdělovací technice. Praxe však ukazuje, že postupně toto slovo opustilo sféru odborné vyjadřování; věty jako Číšník mě směruje ke stolu pro dva; Většina investic byla směrována do infrastruktury a bankovního sektoru; Navrhujeme směrovat debatu do čtyř oblastí jsou dnes naprosto běžné. Navíc získalo další, dílčí význam: ,adresovat‘, např. Svůj dopis směrujte na centrálu společnosti; Své náměty směrujte na předsedu představenstva. Obě slovesa se liší i syntakticky: zatímco sloveso směřovat se nepojí s bezpředložkovým předmětem ve 4. p. (*směřovat něco/někoho), sloveso směrovat ano. Z uvedeného popisu vyplývá, že věta, u níž tazatelka váhala nad výběrem náležitého slovesa, má znít: Tento dotaz směrujte na vedoucího. × Tento dotaz směřuje na vedoucího.

is