> Jména vánočních stromů 

Jména vánočních stromů 

Na internetu jsem si přečetl článek, že v Olomouci dostal letošní vánoční strom jméno Floriánek podle Florcentra Olomouc, kde vyrostl. Pojmenovávají se vánoční stromy i na jiných místech republiky? A na základě čeho obvykle získávají svá jména?   

Tradice pojmenovávání vánočních stromů je poměrně nová, setkáváme se s ní až po roce 2000, a to nejčastěji v kraji Olomouckém. Kromě města Olomouc si výběrem jména vánočního stromku zpestřují předvánoční čas například v Prostějově, Přerově, Litovli, ale také třeba v Bruntále, který leží v kraji Moravskoslezském.  

Motivace pojmenování vánočních stromů bývají různorodé. V odborné literatuře bychom tato pojmenování řadili k tzv. fytonymům (konkrétně dendronymům), tedy vlastním jménům rostlin (konkrétně vlastním jménům stromů). Jména vánočních stromů jsou nicméně v rámci tohoto typu poměrně specifická. Na rozdíl například od pojmenování památných stromů se při tvorbě jejich jmen uplatňuje velká míra kreativity (podobně je tomu například při vymýšlení jmen v anketě Strom roku, viz Michaela Boháčová, 2022). V Olomouci jména vymýšlejí děti v rámci výtvarné soutěže, v dalších městech pak může prostřednictvím ankety hlasovat kdokoliv. 

Motivace jména nemusí být (přinejmenším pro čtenáře, kteří nepochází z daného místa) na první pohled zřejmá. Jediným způsobem, jak zjistit, na základě čeho daný vánoční strom získal své jméno, často bývají místní deníky nebo informace z webů měst. Tak se například lze dočíst, že strom Standa, který stál v roce 2023 na náměstí v Prostějově, pocházel z ulice Stanislava Suchardy. Bambulínek, zdobící olomoucké náměstí v roce 2023, získal své jméno podle výtvarného návrhu dětí z MŠ, které vytvořily vánoční stromek z bambulí. A přerovský vánoční strom roku 2017 Matyášek nesl jméno po malém osiřelém chlapci, aby mu udělal radost. Původ jména může být průhlednější například u jmen jako Bruntalásek (2011, Bruntál), Hanáček (2021, Olomouc) nebo Naděje (2020, Olomouc – pojmenování tematizuje naději v konec pandemie covidu).   

Jak je z uvedených názvů patrné, jednou z častých motivací pojmenování bývá místo původu, kde vánoční strom vyrostl, ať už jde o jednotlivý objekt (Pohodář pocházející ze zahrady domova pro seniory Pohoda), ulici (Křovínek z ulice V Křovinách), nebo třeba město (Světluška ze Světlé Hory). Vánoční strom může nést i jméno svého původního majitele (Jan z Roudna), být pojmenován podle významné události (Jubilant odkazující na výročí uplynulých 800 let od založení města Bruntál) nebo konkrétní osoby (podobnou motivaci pojmenování jako Matyášek měl i strom Kryštůfek). Jméno ale také může být výsledkem humoru (Švihák bruntálský) nebo zvlášť u výtvarných návrhů dětí z olomouckých škol výsledkem dětské představivosti (příkladem mohou být stromy Štístko nebo Snílek).  

Dodejme, že uvedený výčet motivací jistě není v případě vánočních stromů konečný. Zajímavé jsou rovněž návrhy jmen, které se nakonec nestaly vítěznými. Nová kreativní pojmenování pak mohou přinést rovněž vánoční svátky následujících let, a to jak z měst, kde se vánoční stromky pojmenovávají již několik let, tak z míst, do nichž se tato novodobá tradice může časem rozšířit. 

bm