18. listopadu ve věku nedožitých 71 let zemřel PhDr. Otakar Šoltys, CSc., dlouholetý pracovník Ústavu pro jazyk český ČSAV. Do ÚJČ nastoupil po absolvování studia češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a od poloviny 70. let se zde podílel na práci oddělení gramatiky; od roku 1983 se pak stal vedoucím úseku teorie jazyka, utvořeného v rámci oddělení současného českého jazyka. V ÚJČ působil do roku 1990. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patřila syntax, sémantika a pragmatika přirozeného jazyka.
V době konání letních olympijských her byla ve veřejném prostoru často diskutována otázka, zda je přijatelné přechylovat příjmení cizích sportovkyň a zároveň nepřechylovat příjmení českých účastnic, která mají oficiálně nepřechýlenou podobu, a to i v rámci jednoho konkrétního komentáře. Úvodem je třeba...
Metodika zpracovává problematiku přípravy a využití nářečních dat v dialektologii prostřednictvím moderních technologií strojového učení. Zaměřuje se na procesy konsolidace, standardizace a strukturování audiálních a textových materiálů, které tvoří základ pro vývoj automatických nástrojů pro transkripci řeči. Středobodem je představení postupů uplatnitelných při digitalizaci...
Martin Beneš z oddělení jazykové kultury publikoval v Deníku Referendum článek o výzvách a přístupech k popularizaci češtiny, včetně reflexe vztahu mezi lingvisty a jazykovými influencery. Celý text je dostupný online zde.
Veronika Štěpánová z oddělení jazykové kultury se v jazykovém koutku, který pravidelně vydává Mladá fronta DNES, zaměřila na obce obsahující ve svém názvu slovo Lhota. Víte, jak vznikla jména typu Kapsova Lhota, Tvarožná Lhota či například Starojická Lhota? Nejen to se dozvíte...
Hvězda s ocasem nebo vlasatice říkali naši předkové kometám. To jistě není složité odvodit. Víte však, co přesně byly bludné hvězdy? A kdo nebo co je Krasopaní, Nebešťanka či Kralomoc? Zajímá vás motivace těchto pojmenování? Odpovědi naleznete v jazykovém sloupku Anny Černé s názvem...
