Dyby dveře mluvit mohly… České lidové písně z přelomu 18. a 19. století: jazyková analýza, kritická edice

Na konci června vyšla v nakladatelství Academia publikace kolektivu autorů pod vedením Petra Nejedlého Dyby dveře mluvit mohly…  Podíleli se na ní pracovníci oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český a oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu. Kniha analyzuje slovesnou složku českých lidových písní zaznamenaných v pěti sbírkách vzniklých na přelomu 18. a 19. století. Práce zároveň […]

Prázdninový provoz jazykové poradny

Zájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin (od 30. června do 31. srpna) bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každé úterý a čtvrtek, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.

Živa: Šaty dělají člověka aneb Odkud je naše oblečení?

Celá řada běžně užívaných názvů oblečení k nám přišla z nejrůznějších koutů světa a zabydlela se tu natolik, že u mnohých nás cizí původ může překvapit. V jazykovém koutku Anny Černé v časopisu Živa se dozvíte, odkud jsou haleny, košile a blůzy, čím se lišily středověké sukně od těch dnešních, jak se oblékaly gatě, kalhoty […]

Vážná a klasická hudba

Proč se klasická hudba označuje jako vážná hudba?  Máte pravdu, že kromě názvu klasická hudba se pro ‚duchovní nebo světskou uměleckou hudbu, zpravidla vycházející z evropských tradic renesance, baroka, klasicismu a romantismu až po současnost‘ (viz definice ze Akademického slovníku současné češtiny, ASSČ) užívá i označení vážná hudba. Podíváme-li se na cizojazyčné ekvivalenty daného pojmenování, […]

Výsledky druhého ročníku soutěže Staň se superdialektologem

Ve středu 4. 6. 2025 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků druhého ročníku soutěže Staň se superdialektologem, kterou v rámci projektu Jazyková paměť regionů ČR pořádá dialektologické oddělení ÚJČ ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Soutěže se zúčastnilo 92 žáků a studentů ze 13 škol, kteří nasbírali dohromady 105 zvukových […]

Bleduliště

Zaujala mě zpráva, že bleduliště na Vysočině se už probouzí. Slovo bleduliště neznám, i když tuším, co znamená. Můžete mi o něm něco povědět? Podstatné jméno bleduliště bychom ve výkladových slovnících češtiny hledali marně. V publicistických textech je bleduliště zaznamenáno častěji až po roce 2010, a to v nikterak hojném počtu – korpus SYN v13 […]

Pozvánka na přednášku: Role teritoriálních dialektů v moderní společnosti

Tradiční nářečí sice pomalu mizí, ale v některých regionech jsou dosud živá, a dokonce jsou i cíleně oživována. Co stojí za touto snahou o aktivizaci nářečí a jak taková revitalizace probíhá? Jak můžeme efektivně zachytit a zdokumentovat nářeční bohatství? A jaký smysl mají nářečí pro současnou společnost? Přednáška nabídne odpovědi na tyto otázky. Přijďte si poslechnout přednášku Marty Šimečkové z dialektologického oddělení ÚJČ […]

Trudomyslnost

Na jednom účtu na sociálních sítích jsem se dočetl, že správně je pouze trudnomyslnost, a ne trudomyslnost. Dost mě to překvapilo, dosud jsem si myslel, že správně je trudomyslnost…  Neváháme přiznat, že někteří z nás byli touto informací překvapeni úplně stejně jako vy. (I to se v životě lingvisty čas od času stává.) Novější výkladové slovníky současné češtiny […]