> První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu

První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu

První tištěný žaltář. Kritická edice staročeského překladu
Kateřina Voleková – Andrea Hlaváčová Svobodová – Hana Kreisingerová (eds.)
Scriptorium, Praha 2023
 
V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova,
první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů
z latiny do staré češtiny. Tento přelomový překlad, stojící na pomezí staro-
a středněčeského období, překonává předchozí převody především důrazem na srozumitelnost textu
a užitím soudobých jazykových prostředků. Při hledání smyslu textu se překladatel opírá
o další latinské verze žaltáře (zejména Psalterium Hebraicum) a o exegetické pomůcky
(např. Glossa ordinaria a Postilla litteralis Mikuláše z Lyry), což ho vede
k odklonu od dosavadní tradice a k hledání nových překladatelských řešení. Osoba
překladatele bohužel není známa, předpokládá se však, že patřil k okruhu mistrů pražské
utrakvistické univerzity. Znění Prvního tištěného žaltáře bylo dále využito v kompletních
vydáních české bible z roku 1488 (Bible pražská), 1489 (Bible kutnohorská) a 1506 (Bible
benátská) a jako součást samostatných žaltářů z let 1499 a 1508. Prokazatelně byl
čtvrtý překlad žalmů užíván i pro osobní zbožnost, o čemž svědčí jeho zachování
v breviářích. Šířil se také v rukopisném podání, jak dokládá několik opisů z konce
15. a počátku 16. století.
 
Publikace přináší kritickou edici prvního pražského tisku Knihy žalmů včetně předmluvy, deseti
chvalozpěvů, hymnu Te Deum a Athanasiova vyznání víry. Text je opatřen poznámkovým aparátem
s kritikou textu a s různočtením. Edici je předeslána studie, která je rozdělena do
tří kapitol. První kapitola pojednává o okolnostech vydání Prvního tištěného žaltáře, jeho
uspořádání a pěti dochovaných exemplářích. Druhá kapitola je zaměřena na jazykový popis
čtvrtého překladu. Závěrečná kapitola sleduje tradici čtvrtého překladu žalmů v tiscích
a rukopisných opisech z konce 15. a počátku 16. století. Součástí knihy
jsou rejstříky a přílohy, které obsahují mj. soupis dochovaných rukopisných
a tištěných pramenů staročeského překladu Knihy žalmů a jejich přiřazení
k jednotlivým zněním.
 
Kniha vyšla ve spolupráci nakladatelství Scriptorium a Ústavu pro jazyk český AV ČR za
podpory Grantové agentury ČR.