Zajímavé dotazy


 

Zajímavé dotazy

Dotaz:

Jaký je etymologický původ slova doprava? Liší se podle významu, tedy zda označuje ‚řízený pohyb dopravních prostředků, přemisťování na větší vzdálenosti‘ nebo ‚na pravou stranu‘? V etymologických slovnících jsem tuto informaci nenašel.

 

Odpověď:

Původ slova doprava můžeme hledat již v praslovanštině, podstatné jméno s příslovcem spolu přitom z historického hlediska souvisejí. Obě totiž vycházejí z praslovanského výrazu *pravƂ. Z něj vzniklo přídavné jméno pravý, které má též význam ‚správný‘. Na jedné straně pak bylo odvozeno sloveso *praviti, mající význam ‚spravovat, řídit‘, vlastně ‚dělat správné, vést správným směrem‘, od něhož byla vytvořena mnohá předponová slovesa se základem -pravit, např. vypravit, spravit, zpravit, opravitdopravit (od něj poté doprava). Na druhé straně označuje pravou, správnou stranu – to proto, že většina lidí používá pravou ruku k hlavním činnostem. Zmíněná správnost se tedy historicky zrcadlí v obou významech slova doprava.


Etymologické slovníky tuto informaci obsahují, je však nutno hledat nikoliv pod písmenem D, ale P, jímž začíná základ slov (do- je předpona). U Rejzka ji tak nalezneme pod -pravit, u Kopečného a Holuba pod praviti a u Machka pod přídavným jménem pravý, od něhož bylo (-)pravit odvozeno.

bm


Zajímavé dotazy

Dotaz:

V médiích se poslední dobou často mluví o takzvaných samořídicích/samořídících autech. Zajímalo by mě, která varianta je správná: samořídicí auto nebo samořídící auto? A proč?

 

Odpověď:

V případě přídavných jmen zakončených na -icí -ící je nutné se zaměřit na významový rozdíl. Zatímco takzvaná účelová přídavná jména zakončená na -icí vyjadřují význam účelu (předmět je k něčemu určený, něco se s jeho pomocí vykonává), dějová přídavná jména primárně vyjadřují děj (předmět sám něco dělá). Samořídící auto vnímáme jako hraniční případ mezi přídavným jménem účelovým a dějovým, spíše se však přikláníme k chápání dějovému, jde totiž o auto, které řídí samo sebe, nikoli o auto, které by bylo primárně určeno k řízení (někým jiným, řidičem). Tento názor potvrzují i doklady z Českého národního korpusu, kde varianta samořídící auto převažuje přibližně v poměru 4 : 1. Podobný problém se objevuje například také u spojení samodržící punčochy. I v tomto případě je prvotní určení dějové, přídavné jméno totiž vyjadřuje, že punčochy drží samy sebe, je to jejich vlastnost. Namístě je tedy tvar samodržící.

vs


Zajímavé dotazy

Dotaz:

Setkal jsem se s podivně znějícím spojením mírnix týrnix a nejsem si jistý, co znamená. Poradíte mi?

 

Odpověď:

Význam spojení mírnix týrnix (psáno též mírnix dýrnix) nalezneme pouze ve Slovníku nespisovné češtiny, který je vykládá ‚jakoby nic, bez ptaní‘. Tento obrat je typický pro mluvené projevy a beletristické texty, v nichž signalizuje neformálnost (Každou chvíli tady máme hosty a ty pohodíš kuchařskou zástěru mírnix týrnix na křeslo!), ve formálních a oficiálních komunikačních situacích bychom se mu však měli vyhnout. Mírnix týrnix má svůj původ v německém mir nichts dir nichts, kde rovněž vyjadřuje význam ‚jen tak, jakoby nic‘.

hm
 


Zajímavé dotazy

Dotaz:

Jak se má v češtině zapisovat název ostrova ve Francouzské Polynésii: Bora-Bora, nebo Bora Bora?

 

Odpověď:

Toto jméno se nám podařilo z českých standardizačních příruček dohledat pouze na mapě obsažené v Geografickém místopisném slovníku světa, a to v podobě Bora-Bora. V úzu se vyskytuje obojí zápis, převažuje však podoba bez spojovníku Bora Bora. Ani jednu z podob nelze vyloučit (psaní se spojovníkem odpovídá francouzštině, psaní s mezerou angličtině). Vzhledem k tomu, že jde o zámořské území Francie a spojovník se vyskytuje ve zmíněné zeměpisné příručce, upřednostnili bychom podobu Bora-Bora.


Zajímavé dotazy

Dotaz:
Slyšela jsem, že pokud je slovo kolo užito ve významu ,bicykl‘, je správný tvar 6. pádu množného čísla kolách a u ostatních významů tvar kolech. Je to pravda?

 

Odpověď:
Třebaže se tvar kolách, a to v naprosté většině tehdy, jestliže je výraz kolo užit právě ve významu ,bicykl‘, v úzu občas vyskytuje, není kodifikován. Podstatné jméno kolo se zcela pravidelně skloňuje podle vzoru „město“, a proto je náležitý pouze tvar kolech, a to bez ohledu na to, zda jde o jízdní kolo, kolo od auta, kolo na vodě, závodní okruh či část utkání. Koncovka -ách se uplatňuje pouze u zdrobněliny kolečko, 6. p. množného čísla zní kolečkách.

 

is
 


Zajímavé dotazy

Dotaz:

Bydlím v obci Srch, jejíž název se podle všeho skloňuje podle vzoru „hrad“. Vždy jsme říkali, že jsme Srchováci, nikdy jsem neslyšel někoho říkat, že je Sršák nebo Sršan. Stejně tak jsem vždy slyšel jen přídavné jméno srchovský (např. srchovský rodák). Ovšem před pár dny jsem v novinách narazil na článek, jehož nadpis zní: Sršský maraton. Dá se nějak dohledat, která varianta je správně?

 

Odpověď:
Údaje o českých obcích lze v současnosti snadno dohledat v Internetové jazykové příručce, do jejíž slovníkové části autoři v posledních měsících doplnili všechna jména českých obcí, jejich mluvnické údaje a od nich odvozená přídavná jména. U obce Srch na Pardubicku zde skutečně nalezneme tvary podle vzoru „hrad“, odvozené přídavné jméno má však pro Vás málo známou podobu sršský. Tento tvar přídavného jména je ovšem pravidelně utvořený a považujeme ho za náležitý a vhodný ve spisovných komunikačních situacích. Z přídavného jména srchovský by čtenáři deníku, kteří mohou pocházet z opačného konce republiky, a nemohou tak znát místní úzus, název obce Srch zpětně nedokázali zpětně zrekonstruovat. Spíš by se mohli mylně domnívat, že jde o přídavné jméno odvozené od názvu Srchov. Složitější je to s odvozováním obyvatelských jmen. Z hlediska systému je náležitá podoba Sršan, méně obvyklým podobám obyvatelských jmen se však mluvčí často vyhýbají a užívají raději opis (obyvatel obce Srch), jedná se tak spíše o podobu hypotetickou.

 

bm
 


Zajímavé dotazy

Dotaz:
S jakým počátečním písmenem píšeme slovo ŠERPA a jaká je jeho přechýlená podoba?

 

Odpověď:
Záleží na významu, v němž toto slovo užijeme. Označujeme-li příslušníky etnické skupiny z východního Nepálu, jejichž tradiční obživou bylo pastevectví jaků a kteří jsou známí především jako původní nosiči a průvodci horolezeckých výprav v oblasti Himálaje, píšeme velké počáteční písmeno: Šerpa, Šerpové, např.: Novozélanďan Edmund Hillary s nepálským Šerpou Tenzingem Norgayem stanuli na vrcholu hory jako první. – Většina Šerpů žije v Nepálu.


Na základě metonymie se výraz postupně prosadil i jako jednoslovné pojmenování zkušených průvodců vysokohorských turistů a nosičů jejich nákladů, nověji i jako synonymní označení nosičů těžkých nákladů vůbec. V tomto posunutém významu píšeme slovo šerpa s malým počátečním písmenem, např.: Celé léto pracoval jako šerpa, nosil jídlo do horských chat. – Tak jsem včera šel opět do nákupního střediska, kde však sloužím pouze jako šerpa; moje paní nakoupí, já se prohnu a nesu.


Nepálský Šerpa tedy může pracovat jako šerpa, ale ne každý šerpa je Šerpa.


V obou významech tvoříme přechýlenou podobu pomocí nejběžnější přechylovací přípony -ka: Šerpka/šerpka, např.: Patnáctiletá Šerpka Mingkipa se stala nejmladším člověkem, který zdolal nejvyšší horu světa. – Naskládala do tašky všechny mistrovy noty i knihy, které si dovezl, a pak jako statečná šerpka po jeho boku cupala do vsi.


Vedle toho zná čeština slovo šerpa ženského rodu s významem ‚širší pruh tkaniny‘, např.: Při slavnostních příležitostech nosí modrou šerpu tohoto řádu.

 


 


Zajímavé dotazy

Dotaz:

Ráda bych se zeptala, jak se v češtině správně označuje muž, který vykonává zaměstnání zdravotní sestry. Lze použít spojení zdravotní bratr?

 

Odpověď:

Z jazykového hlediska užívání tohoto spojení nic nebrání, avšak v praxi je jeho použití zatím omezeno na neformální komunikaci. V oficiálních textech se dosud operuje pouze s označením sestra (s případnými přívlastky jako zdravotní, vrchní atd.), a to jak pro ženy, tak pro muže. Vychází to pochopitelně z historie, kdy uvedené povolání zastávaly výlučně ženy. Dnes však mužů v jejich řadách výrazně přibývá, takže mluvčí logicky cítí potřebu onu skutečnost vyjádřit. A nejde pouze o jednoznačné určení pohlaví zdravotního personálu, ale i o odstranění gramatických obtíží (například ve větě Zdravotní sestra podal pacientovi léky.). Jednoduché přechýlení sestra–bratr se v tomto světle jeví jako nejpřirozenější řešení, je průhledné a jednoznačné, takže pokud by ho přijaly příslušné orgány, bez výhrad bychom ho doporučili i pro oficiální komunikaci. Dodejme ještě, že se někdy pro nedostatek dalších pojmenování užívá také ošetřovatel; ten však v plné míře nepostihuje význam spojení zdravotní sestra, a proto ho pro oficiální komunikaci doporučit nelze.


av


Zajímavé dotazy

Dotaz:
V nedávné době jsem v médiích narazil na slovo suchovod. Co znamená? Vede snad sucho?

 

Odpověď:
Slovo suchovod pozornost jazykovědců už v minulosti upoutalo, žádný výkladový slovník češtiny ho však neobsahuje. Podle české wikipedie je to požární potrubí, které najdeme obvykle ve výškových budovách. Není trvale připojen na vodovodní síť, ale může nahradit velkou část délky hasičských hadic, které by jinak byly potřeba, a přivést vodu blízko k místu požáru.


Slovo je zajímavé napětím mezi jeho významem a formální utvářeností. Úvaha, že suchovod vede sucho, je založena na analogii s podobnými, známějšími slovy. Téměř všechna ostatní nevlastní složená slova se spojovacím morfémem -o- a druhou částí složeniny -vod totiž skutečně mají význam ‚potrubí / zařízení / část těla vedoucí x“, kde x je právě to, co v podobě kořenu do slova vstupuje jako první část složeniny. Máme tedy ropovod, plynovod a jiné produktovody, dále vodovod, parovod nebo kouřovod, metaforicky založený penězovod, pod českobudějovickým Piaristickým náměstím vede dokonce pivovod. Také anatomické termíny žlučovod, vejcovod nebo chámovod uvedenému principu odpovídají. Jiná jsou jen pojmenování osob, jako jsou lodivod, veslovod nebo psovod. Pokud víme, z potrubí či obecněji zařízení se právě jen suchovod od ostatních odlišuje.


Jak nebo kdy přesně slovo vzniklo, nevíme, ale jisté ospravedlnění pro něj nalézt přece jen lze. Zaprvé: Přestože je to potrubí určené k rozvodu vody, jeho význam je specifičtější, nelze tedy mluvit o vodovodu. Zadruhé: Sucho (které naštěstí bývá obsahem potrubí po většinu času jeho existence) najdeme i v obdobných pojmenováních v dalších jazycích. V angličtině je vedle jiných výrazů dry riser, ve francouzštině colonne sèche a třeba v rumunštině coloană uscată. Každopádně je suchovod zajímavým dokladem toho, že uplatňování požadavků logiky na jazyk někdy selhává.

od
 


Zajímavé dotazy

Dotaz:
V románu Petra Stančíka Mlýn na mumie vystupuje postava, která je nazývána jako autarkický detektiv. Nepovedlo se mi najít, co slovo autarkický znamená. Mohli byste mi pomoci?

 

Odpověď:
Je pravda, že výkladové slovníky češtiny přídavné jméno autarkický neobsahují. Devět dokladů výskytu slova je zaznamenáno v kartotéce novočeského lexikálního archivu, kde je význam tohoto výrazu vykládán jen na třech kartách (z přelomu 30. a 40. let 20. stol.), a to ve spojeních jako autarkický význam (‚soběstačný‘), autarkické snahy, (‚s. o soběstačnost‘) a autarkické jízdní kolo (‚cele zhotovené z látek domácích‘).

 

Pro význam ‚soběstačný‘ svědčí výklad u příbuzného slova autarkie v Novém akademickém slovníku cizích slov, který uvádí, že jde o knižní a odborný výraz pro ‚soběstačnost‘. Z téhož slovníku ještě lze doplnit, že autarkie je užívána i 1. ve filozofii, kde pojmenovává ideální vyrovnanost, klid mudrce nezávislého na vnějších věcech a lidech; a 2. v ekonomii, kde se užívá jako označení systému hospodářské politiky, jehož cílem je vytvoření relativně uzavřeného a ekonomicky nezávislého celku. Kromě výrazu autarkický existuje ještě synonymní výraz autarkní.

hm

 


Zajímavé dotazy

Dotaz:
Novým ukrajinským prezidentem se stal Volodymyr Zelenskyj. Jak se jeho jméno skloňuje a proč se křestní jméno nepíše Vladimír?

 

Odpověď:

Cyrilský znak и v ukrajinském jméně Володи́мир Зеле́нський transkribujeme podle transkripčních tabulek (ty najdeme např. v tzv. akademické verzi Pravidel českého pravopisu) do češtiny jako y; stejný ruský cyrilský znak и se však přepisuje jako i. Přepis Volodymyr Zelenskyj respektuje ukrajinštinu, pokud bychom jméno přepisovali z ruštiny, psali bychom Vladimir Zelenskij (ruská podoba jména je krátce Vladimir, odpovídající česká varianta se píše s í: Vladimír).


Mužská osobní jména slovanského původu zakončená na -oj, -ij, -yj mají formu přídavného jména, a proto se skloňují podle vzoru přídavných jmen „mladý“, např. Tolstoj, DostojevskijTolstého, Dostojevského; Tolstému, Dostojevskému… Příjmení Zelenskyj tedy bude mít ve 2. a 4. p tvar Zelenského, 3. p. je Zelenskému, 6. p. Zelenském, 7. p. Zelenským.


Podoby *Zelenskyje (zvolení Zelenskyje) nebo *Zelenskyho (pro Zelenskyho bude důležité…), které se občas v některých textech objeví, nejsou správné.


 


Zajímavé dotazy

Dotaz:
Goldmanova cena (přesně Goldman Environmental Prize), udělovaná od roku 1990, je v oblasti životního prostředí považována za nejprestižnější ocenění, a proto se jí přezdívá ekologická NOBELOVKA. Jaké počáteční písmeno v tomto slově píšeme?

 

Odpověď:
Zkráceniny tohoto typu jsou poměrně hojné, jedná se o univerbizaci víceslovného názvu, např. Václavské náměstí – Václavák, náměstí Jiřího z Poděbrad – Jiřák, náměstí Svobody – Svoboďák, Masarykovo nádraží – Masaryčka, Nuselský most – Nuselák, Jižní Město – Již(ň)ák, Eiffelova věž – Eiffelovka. Protože jednoslovné neoficiální označení tvoří pozměněná propriální složka oficiálního názvu, píšeme takovéto nespisovné zkráceniny s velkým počátečním písmenem.

 

Analogicky bychom tedy psali Nobelova cena – Nobelovka. V praxi se však nespisovné jednoslovné označení Nobelovy ceny často objevuje s malým písmenem (nobelovka). Přestože jde o podobu nesystémovou, vzhledem k její neoficiálnosti lze i tuto variantu považovat za přijatelnou. Připomínáme, že ve formálních projevech je užití těchto univerbátů pochopitelně nevhodné.


 


Zajímavé dotazy

Dotaz:

Chtěl bych prosím vědět, jakým způsobem zacházet s názvem plzeňské kreativní zóny, která se nachází v prostoru bývalého depa. Provozovatelé objektu tuto zónu pojmenovali DEPO 2015 (na jejich webových stranách se současně objevuje i varianta DEPO2015) a uvedený název v textu neskloňují. Je v pořádku zápis názvu verzálkami, když se nejedná o zkratku? Může se vynechat mezera mezi výrazem DEPO a rokem 2015? A je možné název v textu neskloňovat? V médiích nacházím různá řešení.

 

Odpověď:
Pokud se zmíněná kreativní zóna nachází v prostoru bývalého depa, není název DEPO 2015 s velkou pravděpodobností iniciálová zkratka. Z hlediska pravidel pravopisu by proto byl vhodnější zápis Depo 2015. V tomto případě by se měl výraz Depo v textu skloňovat. Zejména u názvů firem či jejich produktů se dnes však stále častěji setkáváme s tím, že název funguje jako značka. Takové názvy porušují pravidla pravopisu nebo obsahují negramatické konstrukce. Nelze proto zcela vyloučit, že bude název kreativní zóny chápán jako značka a zapisován DEPO 2015. Tento zápis skloňování výrazu v textu neumožňuje. V obou případech bychom však doporučovali výraz Depo/DEPO od číselného označení roku oddělit mezerou.

bm
 


Zajímavé dotazy

Dotaz:

V Internetové jazykové příručce jsem v kapitole o psaní složených přídavných jmen označujících barvy narazila na změnu pravidel. Co všechno tato změna pravidla zahrnuje a proč k ní došlo?


Odpověď:

V Internetové jazykové příručce skutečně nedávno došlo ke zjednodušení pravidla o psaní složených přídavných jmen označujících barvy. Podle původního pravidla musel pisatel rozlišovat, zda může kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud ano, psalo se přídavné jméno v případě dvou samostatných barev se spojovníkem (žluto-zelený), v případě odstínu dohromady (žlutozelený). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne. Proto zní současné doporučení takto: Označujeme-li složeným přídavným jménem dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, píšeme mezi oběma částmi spojovník (např. žluto-zelený pruhovaný svetr, bílo-modré květované šaty, modro-žlutý míč, červeno-modro-bílá vlajka). Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Označujeme-li barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy; bílomodrý, tj. bílý s nádechem do modra).

 

bm