Na co se nás ptáte

Dotaz:
Jak mám rozumět informaci, která prošla v titulcích pod obrázky v TV a která zní nikdo nezraněn? Byl tedy někdo zraněn nebo nebyl nikdo zraněn nebo byli všichni zraněni? Mám dojem, že byla tato informace formulována špatně.


Odpověď:
Spojení nikdo nezraněn vzniklo vypuštěním sponového slovesa být, respektive nebýt. Celá věta by patrně zněla nikdo nebyl zraněn. Kvůli zkrácení názvu se často v podobných typech zpravodajských titulků sloveso vypouští (podobně např. 20 lidí zraněno místo 20 lidí bylo zraněno). Autoři chtěli patrně nahradit slovesný zápor nebýt, který ve zkrácené podobě chybí, záporem ve jmenném tvaru – nezraněn. Pouhým vypuštěním slovesa bychom totiž měli dostat spojení nikdo zraněn, nikoli nikdo nezraněn. V češtině máme v případě použití zájmena dvojitý zápor (podobné je to např. ve francouzštině). V záporné větě není tedy v záporném tvaru pouze zájmeno, ale také slovesný přísudek. Aby byla tato dvojnost zachována, zvolili autoři uvedenou podobu. Problém je v tom, že přísně vzato je v takové podobě zápis skutečně významově dvojznačný. Spojení nikdo nezraněn může znamenat, že nikdo nebyl zraněn, což je v daném kontextu pravděpodobnější, ale může znamenat i to, že všichni byli zraněni (v daném kontextu je však tento význam spíše na rovině spekulace, protože v takovém případě by titulek zněl všichni zraněni). Existují však i užití, ve kterých význam opravdu dvojznačný je: nepřítomen nikdo (všichni byli přítomni? nikdo nebyl přítomen?), plánovány byly tři úkoly, nesplněn žádný (splněny všechny? nic nebylo splněno?). Dvojznačnost je v takových zápisech způsobena právě absencí přísudkového slovesa (ne)být. V případech užití záporu, kde hrozí významová dvojznačnost, bychom měli raději užít celou větu včetně přísudkového slovesa, čímž se významová nejasnost odstraní.
Více zde

Z časopisu Nová čeština doma a ve světě

V novém čísle časopisu Nová čeština doma a ve světě najdete mimo jiné studii Ireny Fukové Deverbativa se sufixy -tva a -tba ve vývojovém pohledu a pojednání Veroniky Štěpánové nazvané Adaptační principy výslovnosti anglicismů v češtině z pohledu konceptu centra a periferie. Celý obsah čísla je k dispozici zde.
 

18. 12. 2018

Živa: Barevný koutek

Josef Jungmann zachytil barvu holubičkovou, oblakovou pihawou, obrázky v Živě využívají mj. magentucyan. Tématem jazykového koutku Anny Černé v prosincovém čísle Živy (6/2018) jsou barvy. Vedle etymologie a šesti významů substantiva barva je pozornost věnována i různým významům adjektiva barevný, bohatství předponových odvozenin ze slovesa barvit a obrazným vyjádřením jako vyspat se do růžova, být zelený závistí, bílý jako stěna, modré z nebe apod.

18. 12. 2018

Prosincové omezení provozu jazykové poradny

Upozorňujeme, že v tomto roce bude jazyková poradna odpovídat na dotazy naposledy v pátek 21. 12. Poté bude poradna opět v běžném režimu až od středy 2. 1. 2019. Děkujeme za pochopení.

18. 12. 2018

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V závěrečném čísle letošního ročníku Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 4) připomíná Martina Šmejkalová osobnost a dílo bohemisty Františka Trávníčka. Václav Cvrček, Zuzana Komrsková, David Lukeš, Petra Poukarová, Anna Řehořková a Adrian Jan Zasina předkládají výsledky svého korpusového výzkumu variability češtiny. Jakub Kopecký představuje základy komunikačního pojetí argumentace. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

11. 12. 2018

Nová verze Českého jazykového atlasu

Dialektologické oddělení ÚJČ zveřejnilo v elektronické podobě první tři díly Českého jazykového atlasu (z celkových šesti), které jsou zaměřeny na nářeční slovní zásobu. HTML verze umožňuje pokročilé vyhledávání v hesláři a rejstříku, a to podle zadané položky nebo jazykového dokladu. K nahlédnutí jsou rovněž mapy pravidelných regionálních obměn a výklad o historii dialektologického výzkumu i metodologii zpracování nářečního materiálu v ČJA. Stránku ČJA naleznete mezi našimi elektronickými slovníky a zdroji.

10. 12. 2018

Vesmír: Kde dnes bydlí zvířata?

Slova slonárium, velemlokárium, vydrárium či želvárium patří mezi názvy zvířecích pavilonů, výběhů a chovných zařízení, které obsahují příponu -árium. Sylva Nzimba se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2018/12) zabývá původem tohoto komponentu a jeho spojitelností se slovními základy. Více se dočtete zde.

7. 12. 2018

Archív aktualit