Zajímavé dotazy

Dotaz:

Nevíme si rady s přivlastňovacím zájmenem. Má být v titulku článku „Akumulátorové pily: jak vybrat tu správnou do … dílny“ místo tří teček své, nebo vaší?

 

Odpověď:

Základní pravidlo je prosté: Přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), užije se svůj. Jenže věta (ve zjednodušeném znění) „Jak vybrat tu správnou pilu do … dílny“ žádný podmět nemá. Dokonce nemá ani přísudek, takže to vůbec plná věta není. Budeme-li chápat tuto konstrukci jako eliptickou, můžeme ji doplnit do hypotetické plné podoby. Představitelných doplnění může být celá řada, ale je rozumné doplňovat ne o cokoliv, nýbrž jen o to, co je očekávatelné, tedy např. takto:

  1. „[Radíme,] jak vybrat tu správnou pilu do … dílny“
  2. „[Doporučujeme vám,] jak [máte] vybrat tu správnou pilu do … dílny“

 

První varianta sice má podmět (nevyjádřené my), ale ten není totožný s oprávněně předpokládaným původcem děje (vybírání) v následující infinitivní polovětné konstrukci – my radíme, vy vybíráte. Dílna by tedy měla být vaše.

 

Druhá varianta je z našeho hlediska zjevně odlišná, protože způsobové sloveso mít v určitém tvaru zakládá nejen přísudek, ale i s ním spojený podmět druhé části hypotetického souvětí (opět nevyjádřený, tentokrát však vy). S ním je pak možné propojit zvratné přivlastňovací zájmeno, vybírali byste tedy pilu do své dílny.
Náhled skrze elipsu nám pomůže porozumět stavbě celé konstrukce, ale nezmění nic na tom, že zvratné přivlastňovací zájmeno svůj se pojí s podmětem (původcem děje). Někdo tu pilu samozřejmě vybírat bude, jenže v uvedené konstrukci není jazykově ztvárněn. Povrchově tedy není s kým propojit referenci zvratného přivlastňovacího zájmena svůj. Proto je v takovéto konstrukci podle soudobého popisu pravidel konkurence zájmen svůj a váš ve spisovné češtině třeba užít to, které nevyžaduje propojení s dalším jazykově realizovaným členem, tj. zájmeno váš.


Dodejme však, že tato konstrukce je z probíraného hlediska velmi okrajová a lze předpokládat, že si v ní málokterý čtenář bude oprávněně jistý. S ohledem na riziko rozporu s očekávánou formulací při čtení u značného množství čtenářů je nejrozumnější doporučení neužít vůbec žádné zájmeno. Konstrukce se bez něj obejde a vyhneme se pravděpodobné situaci, kdy bude mít část čtenářů dojem, že čte chybně utvořenou konstrukci.
 

„Jak vybrat tu správnou pilu do dílny“ je tedy vůbec nejlepší řešení.

 

od

Více zde

Korpus DIALOG 2.0

Byla zveřejněna nová verze multimediálního korpusu mluvené češtiny: DIALOG 2.0. Obsahuje 1,18 milionu textových slov z 200 diskusních pořadů českých televizí; počet mluvčích je 856. Kromě kompletních konverzačněanalytických transkriptů jsou uživatelům k dispozici také videonahrávky. Vyhledávací program umožňuje k vyhledaným pasážím přehrát odpovídající videozáznam. Více zde.

23. 2. 2021

Živa: Přechylování příjmení

Jazykový koutek Anny Černé v prvním čísle letošní Živy si neklade za cíl rozviřovat otázku, zda ženská příjmení přechylovat, či nepřechylovat. Vychází z praxe v jazykové poradně, na niž se obracejí tazatelé s žádostí o radu, jak v běžné komunikaci zacházet s nepřechýleným ženským příjmením typu Eva Novák či Emma Smetana.

15. 2. 2021

Knižní pocta Františku Štíchovi

Pod názvem Lingvistika – korpus – empirie vydal Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kolektivní monografii k poctě a životnímu jubileu Františka Štíchy. Pět obsáhlých oddílů je věnováno (podobně jako časopis Korpus – gramatika – axiologie, na nějž se titul zjevně odvolává a jehož šéfredaktorem František Štícha je) současné morfologii, syntaxi, sémantice, slovotvorbě a lingvistice textu s odkazem ke korpusovým datům a jazykové empirii získávané a ověřované na reálných komunikátech různých typů. Na publikaci se 22 kapitolami podílelo 27 českých i zahraničních autorů.

14. 2. 2021

Kniha o slovesném vidu

V nakladatelství Akropolis vyšla kolektivní monografie Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině, jež předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, snaží se ho představit v jeho komplexnosti a ve všech souvislostech. Sestává ze čtyř kapitol: 1. Český vid v kostce (Luboš Veselý), 2. Vidová nepárovost sloves na do- implikujících předcházející stejný/podobný děj (a otázky související) (Vojtěch Veselý), 3. Vidová nepárovost v češtině ve srovnání s ruštinou (Ondřej Bláha), 4. Metody výzkumu vidu a způsobu slovesného děje (Jan Chromý).

11. 2. 2021

Nová publikace o českých nářečích

V nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci vyšla kniha Atlas nářečí českého jazyka: krácení vokálů, jejímiž autory jsou M. Ireinová, V. Voženílek, M. Pospíšil, J. Koníček a A. Vondráková. Atlas novou formou přibližuje problematiku krácení samohlásek v našich nářečích a je pozoruhodný svým ztvárněním analytických a syntetických nářečních map v nově sestaveném znakovém klíči. Z analytických map znázorňujících krácení vokálů u 16 vybraných slov byly typizací a regionalizací sestaveny mapy syntetické přinášející pohled na 6 typů a 13 regionů krácení vokálů.

4. 2. 2021

On-line přednáška o jazykovém poradenství

Ústav pro jazyk český a Česká centra vás zvou ke sledování on-line přednášky s názvem Aha, tak to jsem netušila aneb Ze života jazykové poradny. Martin Beneš v ní představí práci jazykové poradny a on-line Databázi jazykových dotazů, poté se zaměří na to, jak často, v jakých případech, jakým způsobem a proč tazatelé jazykové poradny nesouhlasí s odpověďmi na své dotazy. Přednáška bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 11. 2. 2021 od 18:00 českého času. Stream přednášky bude živě vysílán také na facebooku Českých center.

29. 1. 2021

Archív aktualit