Zajímavé dotazy

Dotaz:
Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.

 

Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z Českého národního korpusu. V něm nalezneme téměř 7000 dokladů užití slova hromosvod oproti zhruba 1300 dokladům slova bleskosvod.

 

kd 


 

Více zde

Z časopisu Slavia

Ve 2. sešitu Slavie za rok 2020 (ročník 89) najdeme mezi příspěvky zaměřenými na cyrilometodějskou problematiku, staroslověnštinu a církevní slovanštinu také studii Ilony Janyškové věnující se sémantice staroslověnského pozorЪ a pojednání Víta Bočka o románských výpůjčkách ve staroslověnštině, které se rovněž zabývá otázkou možných paleoslovenismů románského původu ve staré češtině.

7. 7. 2020

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo další číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie (21/2020). Vít Michalec a Jana Nová představili postup tvorby hesláře vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny. Článek Martina Šemelíka je věnován kontaktovým formulím z perspektivy česko-německého jazykového srovnání. Josef Štěpán zobecnil některé strukturní charakteristiky složitého souvětí s řetězcovou závislostí vedlejších vět. Slovotvorné stavbě českých jmen živočichů je věnován článek Františka Štíchy.

7. 7. 2020

Věda kolem nás: Slovanský jazykový atlas

V edici Věda kolem nás právě vyšla publikace věnovaná projektu Slovanský jazykový atlas, do něhož jsou od počátku zapojeni i čeští dialektologové. Autorka Petra Přadková z dialektologického oddělení ÚJČ v Brně, která se projektu také účastní, přibližuje v propagační brožuře jeho vznik, vývoj a práci na nových svazcích Atlasu. Verzi PDF ke stažení naleznete zde.

3. 7. 2020

Živa: Už zase karanténa

Červnový sloupek Anny Černé v časopise Živa (3/2020) je věnován slovu, které jsme nejspíš v uplynulých týdnech slyšeli mnohonásobně víckrát než za celý svůj předchozí život – karanténě. Vedle výkladu historie původu tohoto označení a ukázek dobových dokladů užití je prostor věnován i některým z okazionalismů, jichž se v období koronavirové karantény objevilo velké množství.

18. 6. 2020

Monografie o české reflexivní deagentní konstrukci

Ve Vydavatelství FF UK vyšla monografie Jiřího Perglera s názvem Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu, jejímž tématem je historický vývoj tzv. reflexivní deagentní konstrukce (tj. struktur typu staví se dům). První část knihy zasazuje dosavadní poznatky o této konstrukci do kontextu literatury typologické i obecně teoretické, ve druhé části je pak představen materiálový výzkum užívání zkoumané konstrukce v českých textech z 15.–17. století.

17. 6. 2020

Prázdninový provoz jazykové poradny

Zájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat od úterý do čtvrtka, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.

 

15. 6. 2020

Archív aktualit