Zajímavé dotazy

Dotaz:
V rozhlasovém diskusním pořadu s epidemiology několikrát zaznělo slovo kohorta. Mám slovo spojené se starořímským vojskem. O tento význam však nepochybně nejde. Můžete mi výraz objasnit?


Odpověď
:
Máte pravdu, že původně se výrazem kohorta (latinsky cohors, plurál cohortes) označovala římská vojenská jednotka čítající přibližně 500 mužů.

 

Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) vedle významu ‚u starověkých Římanů vojenský oddíl, desátá část legie; podobný oddíl v některých novodobých dobrovolnických legiích‘ připojuje i přenesené knižní užití ‚skupina, družina, zvl. ve veřejných sporech‘, které dokládá příkladem „Považuje celá naše kohorta Nerudu za jednoho z největších duchů“. Stejné vysvětlení nabízí i Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Současné texty přinášejí spojení jako kohorta náměstků, spolupracovníků, věrných, státních úředníků apod.

 

V novější době našlo podstatné jméno kohorta uplatnění v řadě vědních oborů. Nový akademický slovník cizích slov (2005) připojuje významy užití z oblasti zoologie (vedlejší klasifikační kategorie zoologické systematiky kladená mezi řád a čeleď) a ekologie (soubor jedinců zrozených v určitém časovém úseku, sloužící k stanovení struktury určité živočišné populace, stejnověká populace). Jestliže v pořadu hovořili epidemiologové, jistě neměli na mysli římské vojsko, ale skupinu sledovaných osob. Velký lékařský slovník kohortu definuje slovy: „skupina vybraná na základě určitých společných vlastností a dlouhodobě sledovaná v epidemiologickém studiu určitých chorob. Např. kohorta mužů kuřáků sledovaná po desetiletí z hlediska rozvoje srdečních chorob či rakoviny plic.“ Dodáváme, že v epidemiologii se běžně pracuje i s pojmem kohortová studie a že se výraz užívá i v demografii a marketingu. Vedle kohorty pacientů/nemocných jsou relativně běžná spojení jako populační kohorta, věková kohorta (devatenáctiletých, třináctiletých).
 

 ač  

Více zde

Čeština ve světě: výzva k zasílání příspěvků

Redakce časopisu Naše řeč a hostující editor Marek Nekula vyzývají k zasílání příspěvků do tematického čísla 5/2021 zaměřeného na češtinu v zahraničí. Vítány jsou zejména studie zabývající se podobou a proměnou variet usazených menšin i neúplným osvojením zděděného jazyka či erozí prvního jazyka v zahraničí a rozvíjející nové přístupy k výzkumu češtiny v zahraničí. Rukopisy je možné zasílat do 31. března 2021. Celou výzvu najdete na webu Naší řeči.

21. 5. 2020

Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice se přesouvá na srpen 2021

S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 25.–27. srpna 2021. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. V dalších měsících zveřejní organizátoři výzvu pro účastníky, kteří si přejí svůj abstrakt upravit, a také výzvu pro předkládání abstraktů nových. Více informací zde.

15. 5. 2020

Online přednáška o proměnách slovní zásoby pro Česká centra

O proměnách soudobé slovní zásoby češtiny promluví Michaela Lišková dne 14. 5. 2020 v 18 hodin. V online přednášce pro Česká centra zaměří pozornost na nová, zejména příležitostná slova, která reagují na koronavirovou pandemii. Takových výrazů jsou v databázi Neomat (neologismy.cz) evidovány již stovky, např. karoška, koronáč nebo rouškomat.

12. 5. 2020

Vesmír: Robot stokrát jinak

Čapkovské slovo robot vstoupilo do češtiny přesně před sto lety a dodnes se podílí na obohacování její slovní zásoby tím, že tvoří součást nejrůznějších nových pojmenování. Chcete-li se dozvědět, k čemu například slouží nanobot nebo aerobot a co je to robotismus, pak si přečtěte jazykový sloupek Barbory Procházkové v časopise Vesmír (2020/5).

11. 5. 2020

Koronavirová hesla v Akademickém slovníku současné češtiny

Bez přehánění lze konstatovat, že pandemie covid-19 změnila náš svět. Tým vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny mimo abecední pořadí lexikograficky zpracoval slova, se kterými se v důsledku nastalé situace setkáváme častěji než dříve, např. izolace, koronavirus, pandemie, rouška, smrtnost. Naleznete je na této stránce.

4. 5. 2020

Vyšla Naše řeč 1–2/2020

Nové dvojčíslo časopisu Naše řeč je zaměřeno na přístupy ke zkoumání gramatiky češtiny. Soubor jedenácti studií a jedné obsáhlé, analytické recenze na více než 180 stranách podává obraz do značné míry reprezentující současnou českou gramatografii – od funkčního přístupu fundovaného jazykovou typologií přes synergetickou kvantitativní lingvistiku, konstrukční gramatiku, funkční generativní popis, přirozený sémantický metajazyk a generativní gramatiku až po strukturalismus. Celý obsah čísla najdete zde.

4. 5. 2020

Archív aktualit