Na co se nás ptáte

Dotaz:
Co je správné? Zazněly fanfáry, nebo zazněla fanfára? Může se slovo fanfáry používat, i když zazní pouze jedna skladba?


Odpověď:
V Novém akademickém slovníku cizích slov (Academia, Praha 2005) je uvedeno, že slovo fanfára označuje krátkou skladbu pro žesťové, popř. bicí nástroje. Tento význam podle daného slovníku označujeme často také slovem fanfáry – množným číslem. Můžeme tedy říct zazněla fanfárazazněly fanfáry a obojí lze použít v případě, že zazněla pouze jedna skladba. Pokud však chcete odlišit situaci, v níž zazní pouze jedna skladba, od situace, v níž zazní více skladeb, doporučovali bychom se držet rozlišení, které nám poskytuje jednotné a množné číslo. Není-li nutné tyto situace odlišit, můžete si při označení jedné skladby mezi jednotným a množným číslem vybrat.
Více zde

Živa: O bacilech a virech

Jed, otravná šťáva, sliz, hůlkamalý život tvoří základ slov, jejichž frekvence v tomto období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění vrůstá. Jsou zajímavá nejenom tím, že se ví, kdy se objevila poprvé a kdo je jejich „autorem“, ale i tím, jak s nimi dnes v jazyce zacházíme. Jde o výrazy virus/vir, bacil, bakterie, mikrob, jimž je věnován první letošní jazykový koutek Anny Černé v časopise Živa (1/2019).

15. 2. 2019

Vesmír: Na počátku bylo... gesto

Co spojuje frazeologické výrazy kroutit nad něčím hlavou, držet někomu palce, ukazovat si na někoho prstem, zaťukat na dřevo nebo mít něčeho až pocuď? Vyjadřujeme jimi náš postoj, názor nebo hodnocení a často je doprovázíme typickým gestem. Lexikálním jednotkám tohoto typu, tj. frazémům založeným na určitém posunku, je věnován jazykový sloupek Zdeňky Opavské v časopise Vesmír (2019/2).

7. 2. 2019

Kritická edice staročeského překladu díla Mikuláše z Lyry

V nakladatelství Scriptorium vyšla kniha Výklad Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Kritickou edici staročeského překladu připravil pětičlenný tým pracovníků oddělení vývoje jazyka ÚJČ. Vydání je doprovozeno přehledem rukopisného dochování Lyrových děl v bohemikálním prostředí a studií věnovanou staročeskému překladu uvedené části Lyrovy Postilly, který je jedinečnou a svébytnou památkou českého předhusitského písemnictví.

4. 2. 2019

Nový svazek Starých letopisů

V rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum vyšel druhý svazek rozsáhlého souboru kronik Staré letopisy české, který editovali Alena M. Černá, Petr Čornej a Markéta Klosová. Kniha obsahuje šest textů, které prozrazují vztah k východočeskému regionu, historický a lingvistický komentář, osobní a místní rejstřík a diferenční slovník.

 

1. 2. 2019

Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice

Kateřina Voleková připravila pro nakladatelství Akropolis edici latinského traktátu o českém pravopise Orthographia Bohemica, pojednávajícího o užívání diakritik v češtině 15. století. Text je doplněn překladem do češtiny a do angličtiny. Zároveň s tímto traktátem vychází v samostatném svazku edice nejstarší mluvnice češtiny, nazývaná podle místa vydání „náměšťská“. Tuto Gramatiku českou (1533), která je ve svazku doplněna českou a německou studií, k vydání připravil Ondřej Koupil.

 

31. 1. 2019

Nová kniha o výslovnosti spisovné češtiny

V nakladatelství Academia právě vyšla monografie Veroniky Štěpánové Vývoj kodifikace české výslovnosti. Kniha se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny, zabývá se prvními snahami o zachycení ortoepických pravidel, přípravami kodifikačních příruček v ÚJČ a shrnuje nejnovější vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti.

23. 1. 2019

Archív aktualit