Na co se nás ptáte

Dotaz:
Byl jsem tázán, proč se zabíjačkové polévce říká prdelačka. Protože to nevím, přehrávám dotaz na Vás. Moc rád bych znal odpověď.

 

Odpověď:
Slovo prdelačka vzniklo pravděpodobně žertovným zkomolením (zvulgarizováním) výrazu trdelačka, jinak též trdelnice (zkomoleno též na prdelnice), trdlovka, trdelná/trdlová polévka apod. Heslo trdelnice uvádí např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Kottův slovník.
Existuje více teorií, jak pojmenování trdelnice vzniklo. S první přišel Václav Machek v časopise Naše řeč v roce 1945 (roč. 29, s. 158). Podle něj nelze hledat žádnou souvislost mezi trdlovkou/trdelnicí a výrazem trdlo (nástroj určený ke tření). Podle jednoho nářečního záznamu z Kyjovska autor soudí, že dříve se polévka jmenovala podhrdlena, *podhrdlovka (odvozenina od slova podhrdlí = ‚vepřový podbradek, ovar‘; srov. slovensky podhrdlina = ‚ovar‘), z čehož vznikl výraz *potrdlovka, který byl dále hláskově redukován.
V dalším roce vyšel od stejného autora v časopise Naše řeč (1946, roč. 30, s. 96n.) dodatek k výše zmíněnému článku, který reaguje na četné čtenářské poznámky a námitky. Jeden z reagujících předchozí výklad neodmítá, avšak je přesvědčen, že slovo trdlo mělo na utváření podoby daného pojmenování nemalý vliv. Podle něj se do polévky přidává mnoho pepře, majoránky a jiného koření roztlučeného trdlem v hmoždíři. Cituji: „Šetrné hospodyně pak moždíř vymývají polévkou, a tu ovšem lijí zpět do kotle. Rovněž tak čistí trdlo od zbytků koření naspodu nalepeného. Odtud je pak lidové spojování této polévky s představou trdla.“ Motivaci pojmenování prdelnice pak onen čtenář vysvětluje tak, že v trdelnici se vaří, cituji: „prdelovi jelita = klosti jelita, t. j. jelita z tlustého střeva, kterým se říká též kača.“ Jiný čtenář pak píše, že „prdelačka za stara znamenala špínu v trokách (neckách), která vznikla opařováním, oškrabováním a otíráním zabitého prasete“. Škádlivě se prý pak říkalo, že se rozdává prdelačka, ve skutečnosti to však byla ona zabijačková polévka.
Podle našeho názoru nejsou předchozí výklady z jazykového pohledu příliš přesvědčivé. Po etnologické konzultaci jsme dospěli k jiné hypotéze. Vznik slova trdelačka byl motivován slovem trdlo. Při vaření se zabijačková polévka musí neustále míchat (dokola), aby nedošlo ke sražení krve. Souvislost mezi mícháním a prací s trdlem lze hledat v rotačním pohybu. Výraz trdlo totiž označoval kromě paličky určené ke tření ještě také váleček na válení, mandlování prádla a dřevěný rožeň k pečení trdelníků (otáčení válce při pečení trdelníků je možné v současné době spatřit na leckterém trhu, pouti apod.). Podobnou motivaci můžeme nalézt u slovesa trdlovat ve významu ‚tančit, točit se nemotorně dokola‘, od toho pak trdlovačka = ‚tancovačka‘. Obdobnou motivaci lze také vidět u slova trdlovec (‚vysoký dort ve tvaru sukovatého kmene připravený z jemného litého těsta pečeného na otáčejícím se válci‘), které uvádí Slovník spisovného jazyka českého.
Bohužel se nám nepodařilo najít žádný zdroj, který by tuto naši teorii potvrzoval, případně vyvracel. Jde tedy pouze o naši (jakkoli si myslíme, že pravděpodobnou) spekulaci.
Více zde

Vesmír: Alžběta II. – a Charles III.?

Překládání jmen mezinárodně známých osobností do národních jazyků bylo běžné ve středověku, ale nevymizelo ani ve 21. století. Kdyby české nebo maďarské noviny přinesly zprávu o Elizabeth II., nejeden čtenář by pravděpodobně tápal, o kom je řeč. Převodům jmen panovníků mezi jazyky se věnuje článek Jany Nové pro časopis Vesmír (7-8/2018), který si můžete přečíst zde.

18. 7. 2018

Prezentační video ÚJČ

Pro Veletrh vědy, který se konal 7.–9. června 2018 v Letňanech, vzniklo prezentační video Ústavu pro jazyk český. Bylo vytvořeno ze snímků pořízených při podzimním a zimním fotografování zaměstnanců a zaměstnankyň ÚJČ. Pro zájemce, kteří video nemohli zhlédnout na veletrhu, a pro návštěvníky veletrhu, kteří si je chtějí připomenout, jsme prezentaci nechali zveřejnit na videokanálu YouTube pod tímto odkazem.

3. 7. 2018

Živa: Když opeřeného obratlovce lapají…

Jazykový koutek (Živa 2018/3) volně navazující na předchozí příspěvek o sýčkovi je věnován podstatnému jménu pták – především zastoupení tohoto výrazu v lidové slovesnosti, frazeologismech, příslovích, ustálených obratech (když ptáčka lapají; noční pták x ranní ptáče; je po ftákách). Autorka koutku Anna Černá neopomíjí ani vysvětlení motivace pojmenování pokrmu nazývaného u nás španělský ptáček.

27. 6. 2018

Prázdninový provoz jazykové poradny

Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každou středu v 9–12 a 13–15 hodin. Děkujeme za pochopení.
 

27. 6. 2018

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo první letošní a v pořadí již sedmnácté číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie. Sedmičlenný autorský tým ve složení Milena Hnátková, Tomáš Jelínek, Marie Kopřivová, Vladimír Petkevič, Alexandr Rosen, Hana Skoumalová a Pavel Vondřička zde představuje svůj návrh typologie českých víceslovných jednotek, která je základem reprezentativní lexikální databáze. Lucie Jílková analyzuje funkce slovního spojení až tak v současné mluvené češtině. Překryvům replik ve spontánních mluvených rozhovorech se ve svém článku věnují Zuzana Komrsková a Petra Poukarová. Příspěvek Františka Štíchy se zaměřuje na stylové a frekvenční charakteristiky českých příčinných spojek.

22. 6. 2018

Novinky ve Vokabuláři webovém

V internetové aplikaci pro výzkum starší češtiny Vokabulář webový byly nově zveřejněny tři texty: staročeská skladba Když čas přijde dni súdnému z 2. poloviny 15. století; Kázaní v neděli devátou po sv. Trojici… z roku 1564 a Těhotných žen a porodných bab ruoženná zahrádka z roku 1588. Texty jsou dostupné v edičním modulu, zároveň se staly součástí staročeskéstředněčeské textové banky. Spolu se zveřejněním nových textů byly provedeny opravy v již zveřejněných edicích.
 

12. 6. 2018

Archív aktualit