Na co se nás ptáte

Dotaz:
Prosím o odpověď na otázku, zda je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu; naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti; pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.


Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘.
Slovo skór výkladové slovníky (zatím) nezaznamenávají, přesto se v určitých oblastech užívá poměrně běžně. Je uvedeno v Psychologickém slovníku (Hartl, Hartlová, Portál 2000) u hesla skóre jako jeho varianta: skóre (score, skór): odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.
Z dokladů v databázích Českého národního korpusu a na internetu je zřejmé, že se výraz skór řadí k mužským podstatným jménům vzoru hrad, např.: velikost faktorového skóru; vysoký skór deprese; převod hodnot proměnné na standardizované skóry; navrhovaný způsob interpretace testových skórů.

Více zde

Živa: O bacilech a virech

Jed, otravná šťáva, sliz, hůlkamalý život tvoří základ slov, jejichž frekvence v tomto období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění vrůstá. Jsou zajímavá nejenom tím, že se ví, kdy se objevila poprvé a kdo je jejich „autorem“, ale i tím, jak s nimi dnes v jazyce zacházíme. Jde o výrazy virus/vir, bacil, bakterie, mikrob, jimž je věnován první letošní jazykový koutek Anny Černé v časopise Živa (1/2019).

15. 2. 2019

Vesmír: Na počátku bylo... gesto

Co spojuje frazeologické výrazy kroutit nad něčím hlavou, držet někomu palce, ukazovat si na někoho prstem, zaťukat na dřevo nebo mít něčeho až pocuď? Vyjadřujeme jimi náš postoj, názor nebo hodnocení a často je doprovázíme typickým gestem. Lexikálním jednotkám tohoto typu, tj. frazémům založeným na určitém posunku, je věnován jazykový sloupek Zdeňky Opavské v časopise Vesmír (2019/2).

7. 2. 2019

Kritická edice staročeského překladu díla Mikuláše z Lyry

V nakladatelství Scriptorium vyšla kniha Výklad Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Kritickou edici staročeského překladu připravil pětičlenný tým pracovníků oddělení vývoje jazyka ÚJČ. Vydání je doprovozeno přehledem rukopisného dochování Lyrových děl v bohemikálním prostředí a studií věnovanou staročeskému překladu uvedené části Lyrovy Postilly, který je jedinečnou a svébytnou památkou českého předhusitského písemnictví.

4. 2. 2019

Nový svazek Starých letopisů

V rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum vyšel druhý svazek rozsáhlého souboru kronik Staré letopisy české, který editovali Alena M. Černá, Petr Čornej a Markéta Klosová. Kniha obsahuje šest textů, které prozrazují vztah k východočeskému regionu, historický a lingvistický komentář, osobní a místní rejstřík a diferenční slovník.

 

1. 2. 2019

Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice

Kateřina Voleková připravila pro nakladatelství Akropolis edici latinského traktátu o českém pravopise Orthographia Bohemica, pojednávajícího o užívání diakritik v češtině 15. století. Text je doplněn překladem do češtiny a do angličtiny. Zároveň s tímto traktátem vychází v samostatném svazku edice nejstarší mluvnice češtiny, nazývaná podle místa vydání „náměšťská“. Tuto Gramatiku českou (1533), která je ve svazku doplněna českou a německou studií, k vydání připravil Ondřej Koupil.

 

31. 1. 2019

Nová kniha o výslovnosti spisovné češtiny

V nakladatelství Academia právě vyšla monografie Veroniky Štěpánové Vývoj kodifikace české výslovnosti. Kniha se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny, zabývá se prvními snahami o zachycení ortoepických pravidel, přípravami kodifikačních příruček v ÚJČ a shrnuje nejnovější vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti.

23. 1. 2019

Archív aktualit