Na co se nás ptáte

Dotaz:
V poslední době je ve velké frekvenci jméno Kubice. Překvapuje mě, že se ve veškerém tisku objevuje skloňování tohoto jména ve tvaru Kubice - Kubiceho. Domnívám se, že by mělo být skloňováno podle vzoru soudce, čili bez soudce, bez Kubice. Možná je to tvar nezvyklý a možná, že čeština povoluje i ten zmíněný tvar.


Odpověď:
Ve skloňování domácích mužských příjmení zakončených na -e nastává určitý posun. Mluvnice češtiny 2 (Academia 1986) řadí domácí jména zakončená na -e (Kaše, Nevole, Purkyně, Osolsobě) ke vzoru „soudce“; 2. pád je tedy Kaše, Nevole, Purkyně, Osolsobě. M. Knappová v příručce Naše a cizí příjmení v současné češtině (Tax AZ KORT, 2002) rozlišuje dvě skupiny českých jmen. Česká příjmení zakončená na -e/-ě (Kaše, Nevole, Purkyně, Kubice) se skloňují podle vzoru „soudce“; složená česká příjmení se skloňují jak podle vzoru „soudce“, tak pomocí zájmenných koncovek: Skočdopole - Skočdopole i
Skočdopoleho, Osolsobě - Osolsobě i Osolsoběho.
Cizí jména, u nichž před koncovým -e předchází souhláska tvrdá nebo obojetná, se tradičně skloňují podle vzoru „pán“, nověji i pomocí zájmenných koncovek: Goethe – Goetha i Goetheho, Falke – Falka i Falkeho. Zájmenné skloňování je v současnosti běžné i u cizích jmen s měkkou souhláskou před -e, která patří ke vzoru „soudce“: Croce – Croceho, Wünsche – Wünscheho. Předností zájmenných koncovek je to, že ze všech pádových tvarů je zřetelná základní podoba jména (např. Falke na rozdíl od Falk, Hesse na rozdíl od Hess).
Zájmenné skloňování je možné užít jak u jmen cizích, tak i u českých složených jmen. V posledních letech postupně proniká i do první uvedené skupiny; proto se vedle podob druhého pádu Purkyně, Poledne, Klápště, Kubice setkáváme i s tvary Purkyněho, Poledneho, Klápštěho, Kubiceho. Tyto podoby zatím příručky nezachycují, ale zcela vyloučit je nelze.

Více zde

Vyšla Naše řeč 5/2017

V posledním letošním čísle Naší řeči najdete pět článků a jednu drobnost. Marie Kopřivová analyzuje různé funkce imperativů slovesa počkat v mluveném diskurzu, Helena Özörencik porovnává českou a slovenskou situaci udělování rodných jmen z jazykověpolitické perspektivy, Tereza Klemensová se zabývá německými stopami v zeměpisných jménech na Jesenicku, Štěpán Šimek rozkrývá původ slova kuchař a Petr Nejedlý se zabývá případy na okraji slovotvorného systému starší češtiny. Veronika Vytlačilová pak ve své drobnosti rozebírá délku samohlásek v humanistické a barokní češtině. Celý obsah čísla najdete zde.

14. 12. 2017

Návštěva předsedkyně Akademie věd

V pátek 1. 12. 2017 navštívila Ústav pro jazyk český předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová s místopředsedou Pavlem Baranem. Mezi témata setkání patřil například široký záběr působení ústavu a jeho obraz v očích veřejnosti, postavení kodifikačních příruček v konkurenčním prostředí i výhledy pro další směřování ÚJČ. Reportáž z návštěvy si můžete přečíst zde.

11. 12. 2017

Vyšel časopis Acta onomastica

Letošní ročník časopisu Acta onomastica přináší mimo jiné třináct statí od autorů z devíti zemí, které jsou věnovány např. autorské produkci literárních proprií (R. Adam, Praha), etymologii místního jména Kadaň (H. Bichlmeier, Halle), středověkým místním jménům se vztahem k církvi (A. Bölcskei, Budapešť) nebo změnám vlastních jmen německého původu po roce 1945 (J. Matúšová, Praha). Svazek uzavírá bibliografie onomastických příspěvků uveřejněných v časopise Naše řeč v letech 1917–1945, zpracovaná M. Novákovou.

7. 12. 2017

Vesmír: Spojky podle Péti Bajzy

Spojky jako slova s gramatickou funkcí nebývají v textech většinou příliš výrazné. Barbora Štěpánková ve sloupku pro časopis Vesmír (2017/12) poukazuje na příklady z beletrie a publicistiky, které dokládají, že spojky mohou být i velmi nápadné (ať už jde o autorův záměr, či omyl). Plnou verzi článku najdete pod tímto odkazem.

7. 12. 2017

Pozvánka na seminář o starší češtině

Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR zve všechny zájemce na seminář Deverbativní substantiva ve staré češtině, který se uskuteční ve čtvrtek 14. prosince 2017 v 13:00 hod. v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Praha 1, Na Florenci 3, vchod ze dvora vpravo). Program semináře je k dispozici zde.

6. 12. 2017

Výsledky grantové soutěže

Ve veřejné soutěži Grantové agentury České republiky pro rok 2018 uspěly dva projekty Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. První nese název Staroslověnské dědictví v staré češtině a jeho řešitelkou je Helena Karlíková z brněnského etymologického oddělení, druhý je pojmenován Míšení žánrů, stylů a diskurzů v současné české veřejné komunikaci, jeho řešitelem je Jiří Homoláč z oddělení stylistiky a lingvistiky textu v Praze. Úspěšným žadatelům gratulujeme a těšíme se na nové poznatky o staré češtině i současné české komunikaci.

4. 12. 2017

Archív aktualit