Na co se nás ptáte

Dotaz:
Jsem kronikářem naší obce, ve které žiji od narození – 64 let. Kroniku píši osmý rok. Prosím, poraďte mi, zda mohu v zápisech používat způsob, jakým mluví všichni občané Mělnicka o svém okresním městě. Nikdo u nás neřekne: „Pojedu do Mělníka, byl jsem v Mělníku,“ ale použije: „Pojedu na Mělník, byl jsem na Mělníku.“


Odpověď:

Máte pravdu, že mnozí uživatelé si předložku na oblíbili natolik, že zapomínají na existenci předložek dalších (např. v, u). V některých spojeních předložka na předložku v již téměř vytlačila – dnes již běžně studujeme na gymnáziu, bydlíme na koleji, chodíme na úřad. V mnoha případech je spojení s předložkou na stále hodnoceno jako nespisovné, k nim patří i příklady, které uvádíte. Ve formálním kontextu je vhodné užít formulaci: zboží zakoupené v jiné prodejně; kartou plaťte u poklady č. x.
Spojení předložky se zeměpisným jménem záleží silně na konvenci užívání. V uvedených příkladech je náležitá předložka v: bydlím v Českých Budějovicích, v Brně, v Ostravě, v Karlových Varech. V Čechách i na Moravě jsou místa (a není jich málo), u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na: například bydlíme v Kladně i bydlíme na Kladně, jedeme do Ruzyně i na Ruzyň atd. Historicky vzato předložka na bývala spojována s těmi jmény osad, které ležely výše než sousední osady, a také se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků. Dodnes se v Praze říká bydlet na Vinohradech, na Petřinách či jet na Žižkov. Toto pravidlo se však neuplatňovalo důsledně, proto se říká v Podolí, ale na Smíchově, přestože obě čtvrti leží na vltavském břehu. Tendence užívat předložku na se postupně stává více záležitostí ustáleného spojení než skutečných výškových rozdílů. S předložkou na se také častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice, spojení s předložkou v mají charakter spíše celonárodní. Píšete-li kroniku, zajisté by bylo proti duchu tohoto literárního žánru se od místní tradice odklonit.

Více zde

Vesmír: Brufenujete?

Magdalena Kroupová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/3) věnuje slovesům odvozeným od názvů obchodních značek. Co mají společného například slova brufenovat, googlovat, luxovat, rolbovat a youtubovat se můžete dočíst zde.

15. 3. 2017

Přednáška: Nepublikova(tel)né postřehy

Na přednášce Nepublikova(tel)né postřehy, pořádané Jazykovědným sdružením, bude Jan Králík zvažovat, odkud a kam (asi) kráčí kvantitativní lingvistika, neboť primární zjištění spíše jen ilustrují, sekundární zjištění se obtížně interpretují. Přednáška se koná ve čtvrtek 23. 3. od 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

15. 3. 2017

Přednáška: Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci

Josef Šimandl z oddělení gramatiky ÚJČ prosloví v Kruhu přátel českého jazyka přednášku nazvanou Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci. Koná se ve středu 15. března 2017 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

10. 3. 2017

Přednáška: Lingvistická systematizace dat a jazykové poradenství

Dovolujeme si vás pozvat na přednášku Martina Proška s názvem Lingvistická systematizace dat a jazykové poradenství, v níž na názorných příkladech představí, jak by měla systematizace dat z jazykových dotazů adresovaných jazykové poradně ÚJČ konkrétně přispět k empirickému poznání stavu jazyka, jeho užívání a postojové problematiky. Přednášku pořádá Jazykovědné sdružení a uskuteční se 9. 3. v 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

5. 3. 2017

Rozšířené vydání knihy Jak se bude vaše dítě jmenovat?

V nakladatelství Academia právě vyšlo šesté, aktualizované a rozšířené vydání knihy Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? Na tvorbě přidaných hesel a doplňování nově ověřených jmen autorsky spolupracovali Pavel Štěpán a Martina Ptáčníková z oddělení onomastiky.

3. 3. 2017

Nová monografie: Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu

V nakladatelství Scriptorium právě vyšla kolektivní monografie Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu, jejímiž editory jsou pracovníci oddělení vývoje jazyka M. Homolková a M. Dragoun. Publikace přináší kritickou edici českého textu Tabulí z obou dochovaných rukopisných kodexů.

3. 3. 2017

Archív aktualit