Na co se nás ptáte

Dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář, které je ekvivalentem anglického slova „developer“. Tj. osoba, která se zabývá psaním programového kódu. Po korektuře jednoho článku, nám korektor slovo vývojář nahradil slovy vývojový pracovník. Obdobně nám nahradil slovní spojení „vývojářská konference“ slovním spojením „konference vývojových pracovníků“ s poznámkou, že slovo „vývojář“ a slovní spojení „vývojářská konference“ nejsou spisovné. Je tomu tak?


Odpověď:

Slovo vývojář vzniklo univerbizací podobně jako např. stavař, dálkař, výsadkář, zubař apod. Tato slova jsou ve slovnících hodnocena jako hovorová nebo slangová. Hovorové varianty považujeme rovněž za spisovné. Jsou charakteristické spíše pro spisovné projevy mluvené, ale ani v projevech psaných není jejich užívání vyloučeno. Hranice, kdy můžeme slovo hodnotit jako slangové a kdy už jako hovorové, se v čase posouvá, slovní zásoba češtiny se neustále vyvíjí, některá slova se postupně z češtiny nespisovné přesouvají do češtiny spisovné. Např. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vznikal v průběhu 60. let, hodnotí výrazy stavař a zubař jako slangové, ale novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) tyto výrazy charakterizuje již jako hovorové (tedy spisovné). Také výraz vývojář charakterizuje SSJČ jako slangový, SSČ ho však neuvádí (pouze vývojového pracovníka). Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu, najdeme v ní 274 dokladů slova vývojář a slov od něj odvozených (a pro zajímavost jen 184 dokladů slova stavař, 210 dokladů slova dálkař, 283 dokladů slova výsadkář, 539 dokladů slova zubař – v počtu výskytů jsou zahrnuta i slova od těchto výrazů odvozená). V téže databázi také nalezneme pouze 46 výskytů sousloví vývojový pracovník. Přestože tedy vývojáře ve slovnících současné spisovné slovní zásoby nenajdeme, do hovorové (a tedy i spisovné) češtiny patří stejně jako přídavné jméno z něj odvozené: vývojářský.
Obohacování slovní zásoby spisovné češtiny je dlouhodobý vývojový proces ovlivněný mnoha jazykovými i mimojazykovými činiteli. Vedle českého výrazu vývojář začal do češtiny pronikat i původní anglický výraz developer a z něj utvořené adjektivum developerský. Tyto výrazy jsou již zachyceny v Novém akademickém slovníku cizích slov (Academia 2005) a ve slovníku neologismů Nová slova v češtině 2 (Academia, 2004). Vedle spojení vývojářská konference (které neoznačuje zcela totéž co konference vývojářů či vývojových pracovníků) bychom tedy mohli připustit i spojení developerská konference.

Více zde

Vesmír: (B)obří skandály

Slova jako máslogate, diplomkagate či babišgate označují různé skandály a aféry. Podávají svědectví o aktuálním společenském dění, ale také ilustrují, jak se slovotvorné komponenty cizího původu (např. -gate) mohou prostřednictvím přejímek dostat do češtiny a následně se uchytit. Více se dočtete ve sloupku Jakuba Slámy v časopise Vesmír (2019/1).

8. 1. 2019

Vyšlo 18. číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

V aktuálním čísle časopisu Alena M. Černá analyzuje anonymní český překlad latinského spisu Eucharia Rösslina Jr. Zahrádka ruoženná z pol. 16. stol. z hlediska slovní zásoby vztahující se k porodnictví. Petr Mareš porovnává dopisy Karla Havlíčka napsané během jeho pobytu v Rusku se souborem Obrazy z Rus. Mechanismy reflexivního infinitivu v češtině představuje ve svém příspěvku Aleš Půda. Tématem článku Luboše Veselého je pravopis pádových forem osobního zájmena(mě/mně) a otázka tzv. jazykové správnosti.

31. 12. 2018

Z časopisu Nová čeština doma a ve světě

V novém čísle časopisu Nová čeština doma a ve světě najdete mimo jiné studii Ireny Fukové Deverbativa se sufixy -tva a -tba ve vývojovém pohledu a pojednání Veroniky Štěpánové nazvané Adaptační principy výslovnosti anglicismů v češtině z pohledu konceptu centra a periferie. Celý obsah čísla je k dispozici zde.
 

18. 12. 2018

Živa: Barevný koutek

Josef Jungmann zachytil barvu holubičkovou, oblakovou pihawou, obrázky v Živě využívají mj. magentucyan. Tématem jazykového koutku Anny Černé v prosincovém čísle Živy (6/2018) jsou barvy. Vedle etymologie a šesti významů substantiva barva je pozornost věnována i různým významům adjektiva barevný, bohatství předponových odvozenin ze slovesa barvit a obrazným vyjádřením jako vyspat se do růžova, být zelený závistí, bílý jako stěna, modré z nebe apod.

18. 12. 2018

Prosincové omezení provozu jazykové poradny

Upozorňujeme, že v tomto roce bude jazyková poradna odpovídat na dotazy naposledy v pátek 21. 12. Poté bude poradna opět v běžném režimu až od středy 2. 1. 2019. Děkujeme za pochopení.

18. 12. 2018

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V závěrečném čísle letošního ročníku Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 4) připomíná Martina Šmejkalová osobnost a dílo bohemisty Františka Trávníčka. Václav Cvrček, Zuzana Komrsková, David Lukeš, Petra Poukarová, Anna Řehořková a Adrian Jan Zasina předkládají výsledky svého korpusového výzkumu variability češtiny. Jakub Kopecký představuje základy komunikačního pojetí argumentace. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

11. 12. 2018

Archív aktualit