Na co se nás ptáte

Dotaz:
1) Příčestí trpné slovesa chytit je chycen? Od slovesa chytnout by potom tvary příčestí byly chytl a chytnut?
2) Příčestí trpné slovesa trhnout: SSČ uvádí trhnut, Pravidla tržen a kniha Obtížná slova trhnut i tržen. Co je tedy správně? A slovesa utrhnout, strhnout podtrhnout, roztrhnout?
3) Podobný problém nastává i u sloves vrhnout, vrhat, odvrhnout: byl vržen x vrhnut? On vrhl x vrhnul?
4) U slovesa odpočítat uvádí SSČ tvary odpočtu, odpočteme, odpočte atd. Stejné to bude i u sloves přepočítat, přepočíst? U slovesa počítat se časuje: počítám, počítáš, počítá atd.?
Co potom slovesa propočítat a započítat – bude správný tvar propočtu, započtu, nebo propočítám, započítám?


Odpověď:
Ve svém dotaze jste narazila na jednu z nejproblematičtějších oblastí morfologie sloves. Slovesa 2. slovesné třídy vzoru „tisknout“ procházejí totiž nejrychlejším a nejviditelnějším vývojem a je třeba počítat u nich z toho důvodu s jistým kolísáním; i mluvnice a slovníky se v jejich hodnocení často rozcházejí ve snaze zachytit tento vývoj a nějakým způsobem jej kodifikovat a zároveň nebrzdit příliš jazykovou normu a netrvat na tvarech, které mohou být už dnes považovány za knižní. Česká mluvnice autorů Havránka a Jedličky z r. 1960 uvádí, že přípona -nu- u těchto sloves „bývá zpravidla v příčestí trpném jako zamítnut, shlédnut, říznut apod.; příčestí bez ní, na -en (tištěn, tažen), bývá u sloves se základem zakončeným na -h-, které se mění v -ž- (tažen, dostižen, obsažen, odstřižen apod.), řidčeji se základem na -k-, -sk- a -ch-, které se mění v -č-, -šť- a -š- (dotčen, tištěn, nadšen apod.) Někdy jsou oba tvary vedle sebe, např. zamčen i zamknut, odemčen i odemknut, nařčen i nařknut apod., bývá však mezi nimi rozdíl významový, např. tištěn (o spisu), ale tisknut (o ruce); obsažen (v čem), ale obsáhnut (okem). V příčestí minulém je pro usnadnění výslovnosti u několika sloves přípona -nu- ve tvaru jednotného čísla mužského rodu i ve spisovném jazyce vedle tvaru bez této přípony - blbnul, schnul, stárnul, vrhnul (ve významu „zvracel“).“ Akademická Mluvnice češtiny z 80. let se v této charakteristice shoduje, ale také upozorňuje na silnou vývojovou tendenci těchto sloves vyrovnávat podoby slovesného kmene ve prospěch tvarů s  -nu- a velmi podrobně se tímto problémem zabývá (bohužel tento výklad přesahuje možnosti jedné e-mailové odpovědi). Uvádíte přehled tvarů některých sloves, ale přesto si dovolím pro účely této odpovědi ještě jednou provést menší rekapitulaci.

Slovník spisovného jazyka českého ze 60. let uvádí u sloves 2. třídy, na která se ptáte, tyto tvary:
1. chycen (chytit), chytnut, chytl (chytnout);
2. tržen (trhnout), utržen (utrhnout), roztržen (roztrhnout), stržen (strhnout), podtržen (podtrhnout); trpná příčestí sloves 5. slovesné třídy uvedena nejsou, protože se tvoří pravidelně: trhán (trhat), roztrhán (roztrhat) apod.;
3. vržen, vrhl (vrhnout = hodit) x vrhl i vrhnul (trpné příčestí není uvedeno, protože se v tomto významu neužívá) (vrhnout = zvracet); odvržen, odvrhl (odvrhnout).

Slovník spisovné češtiny z r. 1994 uvádí tyto tvary:
1. chycen (chytit), chytnut (chytnout); činné příčestí se liší podle významu: ve významu „ chytnout chřipku“ nebo „chytil ho vztek“ lze užít tvary chytlchytnul u ostatních významů pouze tvar chytl.
2. trhnut, trhl i trhnul (podle významu a jeho expresivity), stejné tvary by měla mít i odvozená předponová slovesa;
3. vržen, vrhl (vrhnout = hodit) x vrhlvrhnul (vrhnout = zvracet) (trpné příčestí není neuvedeno, protože se v tomto významu neužívá); tvary -vržen-vrhl mají i odvozená předponová slovesa;

Pravidla českého pravopisu z r.1993:
1. chycen, chytil (chytit), chytnut, chytl (chytnout);
2. trhl i trhnul, tržen (trhnout), stejné tvary mají i odvozená předponová slovesa (podtrhnout, strhnout...);
3. vržen, vrhl (vrhnout = hodit) x vrhlvrhnul (vrhnout = zvracet) (trpné příčestí není neuvedeno, protože se v tomto významu neužívá); tvary -vržen-vrhl mají i odvozená předponová slovesa;

Menší rozdíly, které jsou mezi Pravidly a Slovníkem spisovné češtiny, nejlépe dokládají výrazný pohyb a rozkolísanost normy v této slovesné třídě. Avšak důvod pro výběr jednotlivých konkrétních tvarů (proč je např. v PČP tvar tržen a v SSČ tvar trhnut) nám není znám, to by byla spíše otázka pro autory těchto příruček. Vzhledem k této rozkolísanosti se domníváme, že nelze hodnotit jako nesprávný ani jeden z tvarů, které kodifikační příručky nabízejí.

Předponová slovesa odvozená od stejného základu (odpočítat, přepočítat apod.) by měla mít stejné tvary: odpočtu, propočtu, započtu apod. Tato slovesa se řadí do 1. slovesné třídy, zatímco bezpředponové sloveso počítat se řadí do 5. slovesné třídy (počítám, počítáš atd.). I u tohoto typu sloves dochází k vývoji a slovesa původně z 1. slovesné třídy se přesouvají svými koncovkami do třídy páté. Tato vývojová tendence je velmi silná, a proto tvary jako odpočítám, odpočítáš apod. jsou v úzu stále častější.
Více zde

Přednáška Neologismy jako lingvistický a kulturní fenomén

V úterý 28. 11. od 13:15 hod. promluví Michaela Lišková v Českých Budějovicích (Ústav bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, Branišovská 31a) o neologismech jako lingvistickém a kulturním fenoménu. Přednášející nejprve posluchače uvede do široké problematiky pojmu/termínu neologismus a následně představí nové lexémy z různých tematických okruhů, např. z oblasti sdílené ekonomiky, gastronomie, popkultury i mnoha dalších.

23. 11. 2017

Přednáška o slovnících a slovníkářství

Zveme vás na přednášku Jany Nové Slovníky a slovníkářství včera a dnes, která se uskuteční ve středu 29. 11. 2017 od 17:00 v Muzeu T. G. M. (Vysoká 95, Rakovník). Na posluchače čeká mnoho zajímavého z historie i současnosti českého slovníkářství a slovníků, přednášející je rovněž seznámí se specializovanými příručkami, které přinášejí pozoruhodné informace o naší mateřštině. Nebude chybět ani nahlédnutí do lexikografické dílny, kde pod rukama jazykovědců vznikají slovníková hesla.

21. 11. 2017

Z časopisu Nová čeština doma a ve světě

Právě vyšlo první letošní číslo časopisu Nová čeština doma a ve světě. Z jeho obsahu doporučujeme vaší pozornosti například článek Lucie Jílkové zabývající se významy a funkcemi slova hele v korpusu DIALOG či příspěvek Kamily Mrázkové, která se ve své práci zaměřila na výraz nebo jako signál sebeopravy v mluvené češtině.

19. 11. 2017

Z Jazykovedného časopisu

V nejnovějším čísle Jazykovedného časopisu najdete kromě dalších zajímavých příspěvků, které zazněly na již 9. ročníku konference Slovko (Bratislava 25.–27. 10. 2017), i text Jany Nové a Hany Mžourkové Terminology and Labelling Words by Subject in Monolingual Dictionaries – What Do Domain Labels Say to Dictionary Users? Autorky se v něm zamýšlejí nad problematikou podoby a užívání tematických kvalifikátorů, zejména ve vztahu k uživatelům slovníků.
 

19. 11. 2017

Pozvánka na odborný seminář

Všechny zájemce srdečně zveme na odborný seminář Jazykovědného sdružení České republiky nazvaný Aktuální otázky gramatického popisu jazyka, který připravili M. Friedová, M. Lopatková, K. Skwarska, P. Karlík, Fr. Štícha a J. Šimandl. Seminář se uskuteční 23. listopadu 2017 od 13:30 v budově Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1, místnost 206). Program semináře naleznete zde.

12. 11. 2017

Nová příručka k jazykovým rozborům

Nakladatelství Karolinum vydalo studijní příručku Gramatické rozbory češtiny: výklad a cvičení s řešeními, na níž se v autorském kolektivu pod vedením Roberta Adama podíleli i Hana Prokšová a Martin Beneš. Kniha obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Dále zde mimo jiné najdeme řadu pravopisných cvičení (v podobě korektur textů s chybami), v neposlední řadě též slovník základní jazykovědné terminologie.

10. 11. 2017

Archív aktualit