Na co se nás ptáte

Dotaz:
Ráda bych věděla, jaký je správný tvar množného čísla slova „fakt“. Citem mi sedí „fakta“, nikoliv „fakty“, ale je pak možné užít ve stejném textu jednotné číslo „fakt“ a nemuset v zájmu jednotnosti použít knižní „faktum“?

 

Odpověď:
Systémově bychom slovo fakt měli skloňovat podle vzoru „hrad“, v množném čísle by tak bylo: 1. p. fakty, 2. p. faktů, 3. p. faktům, 4. p. fakty, 6. p. faktech, 7. p. fakty. Problém je, že s tímto skloňováním v množném čísle konkuruje skloňování varianty faktum, která má podoby podle vzoru „město“: 1. p. fakta, 2. p. fakt, 3. p. faktům, 4. p. fakta, 6. p. faktech, 7. p. fakty. Problematické tvary tak jsou v  pádech, kde mají jednotlivá paradigmata rozdílné koncovky – v 1., 2. a 4. pádě množného čísla.
Zajímavé je podívat se na úzus jednotlivých podob. V prvním a čtvrtém pádě podle výskytů na internetu převažuje podoba fakta (např. spojení jasná fakta vítězí nad spojením jasné fakty v  poměru 1860 : 259; spojení důležitá fakta nad spojením důležité fakty v poměru 12 800 : 87; spojení nezvratná fakta nad spojením nezvratné fakty v poměru 501 : 21). V pádě druhém naopak vítězí podoba faktů (např. jasných faktů vede nad jasných fakt v poměru 384 : 65; důležitých faktů nad důležitých fakt v poměru 879 : 114; nezvratných faktů nad nezvratných fakt v poměru 60 : 9).
Kromě tvarů množného čísla si konkurují ještě podoby jednotného čísla, konkrétně 1. a 4. pádu (fakt x faktum) a pádu 2. (faktu x fakta). V pádě prvním a čtvrtém zcela jasně převažuje podoba fakt (např. spojení důležitý fakt vede nad důležité faktum v poměru 14 900 : 15). V pádě druhém podoba faktu (např. důležitého faktu vede nad důležitého fakta v poměru 177 : 33; spojení zásadního faktu dokonce variantu podle vzoru „město“ zcela postrádá – poměr je 558 : 0).
Shrneme-li tyto poznatky, můžeme říci, že ve vývoji češtiny nastalo vlivem totožného významu sbližování původně formálně samostatných paradigmat faktfaktum, které vyústilo prakticky v jejich splynutí. Dnešní paradigma slova fakt je takovéto:
jednotné číslo – 1. p. fakt (knižně též faktum), 2. p. faktu (knižně též fakta), 3. p. faktu, 4. p. fakt (knižně též faktum), 6. p. faktu, 7. p. faktem;
množné číslo – 1. p. fakta (zřídka též fakty), 2. p. faktů (knižně též fakt), 3. p. faktům, 4. p. fakta (zřídka též fakty), 6. p. faktech, 7. p. fakty.
Stylovou platnost jsme k jednotlivým podobám přiřadili v  souladu s pravděpodobným vývojem slov – nejprve existovala pouze varianta faktum, posléze vznikla varianta fakt, která začala původní variantu vytlačovat z neutrální pozice do pozice knižní. V případě prvního a čtvrtého pádu nebyly varianty podle vzoru „město“ vytlačeny a ponechaly si neutrální postavení.
Více zde

Vesmír: Únor bílý, pole sílí

Jana Nová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/2) věnuje názvům měsíců v různých slovanských jazycích a jejich vztahu k ročnímu chodu přírody. Také o tom, že mezinárodní kalendářní názvy se meteorologickými zkušenostmi neinspirovaly, se dočtete zde.

17. 2. 2017

Vyšel Nový encyklopedický slovník češtiny

Nakladatelství Lidové noviny právě vydalo Nový encyklopedický slovník češtiny. Mezi jeho autory náleží i řada pracovníků ÚJČ, kteří se ve svých textech věnovali mnoha oblastem jazyka. Dvousvazková publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny z roku 2002, zároveň jej však přesahuje rozsahem, obsahem i formou. Novinkou je rovněž zpřístupnění elektronické verze na internetu, slovník naleznete zde.

15. 2. 2017

Reportáž o konferenci 100 let Naší řeči

Konference 100 let Naší řeči sice již proběhla, kdo se však lednového jednání nemohl zúčastnit či kdo by si rád připomněl výbornou atmosféru odborného rokování, může zhlédnout právě zveřejněné video, které nalezne zde.

9. 2. 2017

Vesmír: Když instagramista šéruje na síti

Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/1) věnuje slovní zásobě elektronické komunikace. O tvoření, významu a způsobu užití výrazů obvyklých mezi uživateli sociálních sítí se můžete dočíst zde.

20. 1. 2017

Slovník podkrkonošského nářečí

V roce 2016 vyšel v nakladatelství Academia Slovník podkrkonošského nářečí, první komplexní zpracování nářečního lexika dané oblasti. Jarmila Bachmannová do slovníku zahrnula cca 13,5 tisíc abecedně řazených výrazů typických pro tradiční podkrkonošský dialekt, tedy taková slova a slovní spojení, která ze spisovného jazyka nebo obecné češtiny zpravidla neznáme.

13. 1. 2017

Slovník afixů užívaných v češtině

V nakladatelství Karolinum právě vychází Slovník afixů užívaných v češtině, slovníkářská práce, jaká zatím nemá předchůdce ani pro češtinu, ani pro jiný slovanský jazyk, a to ani svým předmětem, ani zpracováním podle korpusů. Slovník představuje jednotlivé předpony a přípony, představuje však i četné části složených slov, jimž se někdy přiznává blízkost afixům.

7. 1. 2017

Archív aktualit