Na co se nás ptáte

Dotaz:
Mám poměrně velký problém rozlišit používání „protože“ a „proto, že“, (podobně „takže“ a „tak, že“). Domnívám se, že jedno uvozuje věty příčinné, druhé účelové, ale nějak se mi nedaří odlišit jedno od druhého. Můžete mi to prosím objasnit, případně doložit názornými příklady?

 

Odpověď:
Jedná se o vcelku složitou problematiku tzv. „korelativ“ (korelativních výrazů), která doposud není zcela uspokojivě popsána. Poměrně rozsáhlou kapitolu věnoval korelativům ve své Česko-německé srovnávací gramatice František Štícha.
Spojky proto, žeprotože jsou zde rozlišeny významově: „souvětí s korelativem proto, že je vždy toliko odpovědí na potenciální otázku po důvodu realizace děje (stavu), tedy na otázku proč k něčemu došlo. Souvětí se spojkou protože se užívá také tehdy, jestliže celé souvětí poskytuje novou informaci.“ Tento rozdíl Štícha vysvětluje na příkladu věty Pomohl jí, protože ji měl rád, která může mít dva významy:
1. Poskytuje informaci o tom, že někdo někomu pomohl, a  zároveň i o tom, proč tak učinil.
2. Poskytuje informaci pouze o tom, proč někdo někomu pomohl.
Věta s korelativem Pomohl jí proto, že ji měl rád může vyjádřit pouze význam druhý.S výrazy takžetak, že je to trochu jinak. Korelativum tak, že vyjadřuje vedlejší větu způsobovou v širokém slova smyslu – např. Voda stoupla tak, že nám natekla do sklepa. Spojka takže naopak uvozuje větu, která vyjadřuje následek vyplývající z  obsahu věty řídící – přičítáme jí tak charakter účinkový: Voda stoupla, takže nám natekla do sklepa.

Více zde

Naše řeč je stoletá

Dnes je tomu sto let, co vyšlo první číslo nejstaršího bohemistického časopisu Naše řeč. Více se o její minulosti i budoucnosti dočtete i v úvodním slovu k právě vyšlému novému číslu 5/2016, které je věnováno jazykové kultuře. Redakce a oddělení jazykové kultury ÚJČ chystají Naší řeči k narozeninám konferenci 100 let Naší řeči, jejíž program najdete zde.

1. 12. 2016

Brožura o jménech naší vlasti

V rámci ediční řady nakladatelství Academia Věda kolem nás vyšla publikace s názvem Jak se jmenuje naše vlast, jejíž autorkou je Libuše Čižmárová z dialektologického oddělení ÚJČ. Brožura pojednává především o jednoslovných jménech naší vlasti, a to od dob Československa po současnost. Stručně shrnuje peripetie a kontroverze spojené s těmito jmény v dobách minulých a podrobněji se zaměřuje na jednoslovná jména užívaná v době nedávné a v současnosti nejen v češtině, ale i v cizích jazycích.

15. 11. 2016

Vesmír: Rozezvučený slovník

Veronika Vodrážková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/11) věnuje slovesům zvuku (bučet, cvakat, cinkat). Nejen o tom, jak nesnadné může být ve slovníkové definici co nejvěrněji přiblížit zvuky zvířat i věcí, se dočtete zde.

15. 11. 2016

Vokabuláři webovému je dnes deset let

Soubor zdrojů k poznávání vývoje češtiny, Vokabulář webový, dnes slaví deset let od svého spuštění. Oddělení vývoje jazyka ÚJČ patří dík za veškerou péči, kterou mu věnuje, uživatelům pak přání snadného nacházení informací o historických podobách českého jazyka.

14. 11. 2016

Seminář ke slovotvorbě ve starší češtině

Oddělení vývoje jazyka ÚJČ pořádá seminář Deverbativní substantiva ve starší češtině – otázky a problémy, který se uskuteční v úterý 22. listopadu 2016 od 13:30 v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1. Program s anotacemi je ke stažení zde.

8. 11. 2016

Přednáška: Persvaze, manipulace, reklama

Kamila Mrázková z oddělení stylistiky a lingvistiky textu ÚJČ prosloví v Kruhu přátel českého jazyka přednášku nazvanou Persvaze, manipulace, reklama. Koná se ve středu 9. listopadu 2016 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

7. 11. 2016

Archív aktualit